S označením dispozice bytu, jako například 1+1, garsonka, 3+1 atd. se určitě setkal každý z vás. Problém je ale v tom, že právě tato označení nejsou v České republice zanesena do žádné normy, ba ani jinak sjednocena, a proto si každý prodejce bytu, developer či realitní kancelář může stanovit označení bytu sám. V praxi to vypadá tak, že se můžete setkat s bytem na prodej pod označením 1+1, ale v reálu se jedná o garsonku.

Existují ale pravidla a jisté hodnoty, podle níž je možné se v označení bytů řídit alespoň lapidárně.

Zákonem stanoveny jsou minimální rozměry obytné místnosti a problém nastává například v momentě, kdy je schvalována stavba. V České republice totiž není žádnou výjimkou, že se lze setkat s podměrečnými místnostmi, naopak se jedná o poměrně častou situaci.

Jak se žije v České republice

Podle jakých kritérií se posuzuje kvalita bydlení v České republice? Například podle toho, kolik má byt místností, jaká je celková plocha bytu nebo jestli je v něm tekoucí voda. Z hlediska kvality bydlení je Česká republika poměrně paradoxní:

Naše byty jsou malé, nedisponují příliš velkým počtem místností, ale na druhou stranu si potrpíme na pěkné vybavení.

Co se týče velikosti bytů, držíme se ve srovnání s ostatními evropskými státy na příčkách pod průměrem. Pohlédneme-li však na vybavenost bytů, řadíme se k těm nejlepším a dokonce se můžeme rovnat s Francií nebo Rakouskem.

• Průměrná obytná plocha v České republice je 49,3 m2 a průměrný počet pokojů v bytech v ČR je 2,7. Žije v nich v průměru 2,6 osob.

• Průměrná obytná plocha v Evropě je 76,5 m2, průměrný počet pokojů je 3,6 a žije v nich 2,6 osob.

Jaká je správná velikost pokojů a co říkají normy?

Velikostí místností se v České republice zabývá norma 734301, která je obecně zaměřena na navrhování obytných budov.

Minimální plocha místnosti je 8 m2 a v případě bytu s jednou místností musí být tento rozměr 16 m2.

Výše uvedená norma se zabývá také určením minimální rozlohy místnosti pro zdravotně postižené osoby, které si vyžadují větší prostor, a to přibližně o 4 m2 víc.

Minimální šířka:

•         Obývacího pokoje:                        3 300 mm
•         Dvoulůžkového pokoje:                2 400 mm
•         Jednolůžkového pokoje:              1 950 mm

Minimální plocha obývacího pokoje bez propojení s kuchyní:

•         16 m2 u bytů 1+1 a 2+1
•         18 m2 u bytů 3+1 a 4+1
•         20 m2 u bytů 4+1 a větších

Minimální plocha obývacího pokoje propojeného s kuchyní:

•         16 m2 u bytů 1+1 a 2+1
•         21 m2 u bytů 3+1 a 4+1
•         24 m2 u bytů 4+1 a větších

Minimální plocha obývacího pokoje bez propojení s kuchyní a jedním lůžkem:

•         16 m2 u bytů 1+1 a 2+1
•         20 m2 u bytů 3+1

Minimální plocha obývacího pokoje propojeného s kuchyní a s jedním lůžkem:

•         18 m2 u bytů 1+1 a 2+1

Minimální plocha ložnice:

•         s jedním lůžkem: 8 m2
•         se dvěma lůžky: 12 m2

Jak je to s označením dispozice bytu?

V dispozicích bytů máme často trochu zmatek a na vytvoření řádu často nepřispívají ani realitní kanceláře. Co si tedy pod označením jednotlivých dispozic skutečně představit?

•         Garsonka – byt o jednom pokoji, kde se spí, vaří, pracuje a vykonává se i hygiena
•         1+kk – rozdíl mezi garsonkou a 1+kk je především v tom, že koupelna je u 1+kk oddělena, rozloha je přibližně stejná
•         1+1 – byt s oddělenou koupelnou a kuchyní
•         2+kk – má oproti 1+kk navíc jednu ložnici
•         2+1 – je zde kuchyň, obývací pokoj spojený s ložnicí a koupelna
•         3+kk – obývací pokoj propojený s kuchyní, koupelna a dvě ložnice

Prvním číslem je vždy určen počet obytných místností (ložnic) a druhým je označena samostatná kuchyň a nebo kuchyňský kout (kk).

Nejideálnější je orientovat se podle celkové plochy bytu.