Sousedy si nevybíráme. Když se stěhujeme do nového bytu, zpravidla moc neuvažujeme nad tím, kdo bydlí (nebo bude bydlet) ve stejném poschodí. Rozhodující je většinou lokalita, dispozice bytu, cena… Jenže jsou to právě sousedi v bytových domech, na které si nejčastěji stěžujeme.
Nadměrný hluk, nepořádek ve společných prostorách, poházené papírky ve výtahu, kouření na chodbě. Tyto situace nepřispívají k dobrým sousedským vztahům. Právě naopak. „Bydlím v panelovém domě a někdy je to opravdu šílené. Rodina v sousedním bytě často pouští nahlas hudbu nebo se neuvěřitelným způsobem hádá. Z vedlejšího okna k nám jde také často cigaretový kouř. Člověk je bezmocný,“ postěžovala si šedesátiletá žena z jednoho pražského sídliště.
Není jediná. Na sousedské vztahy poukázalo v průzkumu, který provedla Raiffeisen stavební spořitelna, 21 procent respondentů, když je označili za to, co jim nejvíce vadí na bytovém domě, v němž žijí. „Za největší překážku v dobrém sousedském soužití lidé uváděli kouření, následovala hlučnost. Pokud nepomáhá domluva, lze tento problém částečně řešit klimatizací na chodbách, odhlučněním nebo zvukotěsnými dveřmi,“ uvedla Dagmar Jonášová z Raiffeisen stavební spořitelny.
Kromě toho průzkum ukázal, že asi čtvrtina lidí si stěžuje na nepořádnost sousedů. Vadí jim také to, že nezdraví nebo neodpovídají na pozdrav. „Mezi další důvody nespokojenosti patří, že sousedé pouštějí do domu cizí lidi. Každý osmý respondent si stěžuje na pomlouvání a bezohlednost ze strany sousedů a obecně špatnou komunikaci,“ dodala Jonášová.
Co nám nejvíce vadí v bytových domech
- Sousedé, lidé – 21 %
- Nepořádek, nečistota – 9 %
- Stav domu – 7 %
- Laxnost, lhostejnost – 6 %
- Hluk – 6 %
- Výtah – 6 %
- Komunikace, domluva – 5 %
- Zabezpečení, bezpečnost – 4 %
- Vybavenost domu – 4 %
- Opravy, rekonstrukce – 4%
- Správce, vedení – 4 %
- Bezohlednost – 3 %
- Vytápění – 3 %
- Stáří domu – 3 %
- Vzhled, úprava – 3 %
- Finance – 3 %
- Zateplení – 3 %
- Parkování – 2 %
- Kouření, kuřáci – 2 %
Zdroj: RSTS
Nové bytové domy versus paneláky
„Výsledky průzkumu jsou zajímavé. Ukazují mj. na to, že je důležité se při výběru nového bydlení zabývat i otázkou potenciálních sousedů. Samozřejmě se mezi sousedy lépe komunikuje v menších bytových domech, kde se také snadněji udržuje čistota, než ve velkých anonymních panelácích. Musím zdůraznit, že rovněž odhlučnění je v nové developerské výstavbě lépe řešeno a odpovídá aktuálním normám,“ uvedla Lada Kuncová ze společnosti Geosan Development, která se zabývá výstavbou bytových domů v Praze.
Jak ukázal průzkum, lidem vadí i celkový stav domu, stěžují si na výtah, zabezpečení nebo vybavenost domu. „Nároky na bydlení se proměňují. Je přirozené, že lidem už prostě nevyhovují stavby, které byly postavené během minulého režimu. Co se týká sousedských vztahů a nepořádku, tak musím dodat, že do nových bytových domů se zpravidla stěhují bezproblémoví obyvatelé, jde například o movitější klienty, rodiny s dětmi apod. Důležité také je, že byty v nových developerských projektech jsou obývány většinou jejich vlastníky, kteří se pochopitelně ke svému majetku chovají s úctou,“ doplnila Kuncová.
Angažovanost ve Společenství vlastníků jednotek (SVJ)
To, že se lidé stále více zajímají o svůj majetek a chtějí se podílet na jeho správě, ukazuje i výsledek průzkumu – 83 % obyvatel se zajímá o to, co se v jejich domě děje. „Polovina lidí tvrdí, že na domovní schůze chodí vždy, třetina se o to snaží a zbytek chodí málo nebo vůbec. Nejobvyklejším důvodem pro účast je snaha získat informaci. Svou absenci pak lidé nejčastěji omlouvají zaneprázdněností. Naprostá většina lidí má dostatek informací o SVJ,“ sdělila Jonášová.
Čtěte více: Jak založit SVJ v nových bytových domech
Zajímavé je, že ačkoli má většina lidí pocit, že informací o činnosti SVJ má dostatek, chybí jim některé podstatné informace. Jen 56 % respondentů je dostatečně informováno o tak důležitých věcech, jako jsou rozhodnutí o úvěrech a hospodaření domu.
