Snaha o snížení nákladů na bydlení a zájem žít ve zdravém životním prostředí stále vzrůstá. Není divu, že energeticky úsporné bydlení je současným trendem. Není však žádnou výjimkou, že lidé vůbec netuší, co pasivní domy obnáší, jaké jsou jejich výhody a co si představit pod pojmem nízkoenergetická stavba. Největší obavy mají z toho, že pasivní domy jsou příliš drahé a nebo že kvůli složitým technologiím nebudou umět byt správně užívat. Co je pravda a co mýtus?
Osobně jsem se také setkala s informacemi týkajícími se přísných směrnic Evropské unie a navýšení cen bytů v závislosti na drahých stavebních technologiích. Zatím jsem se nesetkala se zprávou, která by tato tvrzení potvrdila. Většinou se jedná o fámy.
Faktem je, že drtivá většina bytů v energeticky úsporných novostavbách developerských projektů se prodá ještě před samotnou kolaudací stavby.
Stojí pasivní domy víc peněz?
Ne výjimečně se setkáte s názorem, že energeticky pasivní domy vyžadují modernější technologie a jejich výstavba je náročná. Tudíž jsou ceny pasivních bytů dražší.
Pravdou je, že pořizovací cena pasivních domů je srovnatelná s cenou jiných domů v konkrétní oblasti. V současné době už vůbec není nereálné postavit dům pomocí dokonalejších stavebních postupů a s využitím nových materiálů za cenu, která nijak nepřevyšuje cenu standardního bydlení. I v případě, že dům splňuje ty nejvyšší energetické standardy, neznamená to, že jeho cena bude automaticky vyšší než cena neúsporného domu. Naopak – pasivní domy nabízí výhodu kvalitnějšího a zdravějšího bydlení.
Vyplatí se koupě nízkoenergetického bytu?
Odpověď na tuto otázku je poměrně snadná. Stačí, když si zjistíte, kolik energie ročně spotřebuje klasický a kolik pasivní bydlení. Hodnoty se pohybují přibližně v těchto číslech za rok:
- Energeticky pasivní budova – přibližně 15 kWh/m2
- Klasický dům – přibližně 90 kWh/m2
Pokud zvolíte bydlení v pasivním domě, vaše náklady budou 4-6krát nižší než v případě, že byste zvolili klasický dům. Ročně můžete ušetřit 5 až 15 tisíc korun. Nízkoenergetické bydlení navíc poskytuje zdravé životní prostředí.
Jak je to se směrnicemi EU?
Často slýcháváme také zmínky o směrnici EPBD II. V podstatě jde o to, že by evropská legislativa měla zavazovat členské státy Evropské unie ke stavbě budov, které by neměly takřka žádnou spotřebu energií. Tato nepřiměřená regulace trhu by samozřejmě byla nepříjemná, protože by nové byty výrazně podražily.
Faktem je, že směrnice není vůbec až tak přísná. Nevyhovuje spíše developerům, kteří nesplňují hledisko výstavby v energeticky úsporném standardu, takže stavba se ve výsledku poměrně prodraží.
Klientům tento předpis přináší spíše výhody. Budou mít totiž větší možnost kupovat lepší a úspornější byty. Pravdou je, že zájem klientů o byty v pasivních domech vzrůstá.
Nízkoenergetické byty a čerstvý vzduch
Mezi nejznámější mýty o bytech v pasivních domech patří to, že se v těchto bytech nesmí větrat a tudíž zde není čerstvý vzduch. Samozřejmě se jedná o výmysl.
Nikdo vám určitě nebude zakazovat otevření okna. Pokud to však není nutné, nemusíte se vůbec nechat obtěžovat hlukem z ulice a prachem z venku. V pasivních domech je cirkulace vzduchu zajišťována pomocí automatického systému řízeného větrání, rekuperační jednotkou. Jejím úkolem je také udržování stálých vnitřních teplot. Během léta udržuje příjemnou chladnou teplotu, v zimě zase byty vyhřívá.
Řízené větrání má dobrý vliv na zdraví obyvatel pasivních domů. Je zde totiž stále čerstvý vzduch a nehrozí průvan. Nemusíte se obávat ani hromadění oxidu uhličitého.
Pomocí čidel je také udržována ideální vlhkost v bytech. To znamená, že se v bytech nevytváří plíseň a zároveň zde není ani příliš suchý vzduch. Díky filtrům rekuperačních jednotek je zabráněno vnikání prachu do bytů. Někdy pasivní domy bývají opatřeny také pylovými filtry, což výrazně ulehčuje život alergikům.
Pořídili byste si bydlení raději v klasickém nebo nízkoenergetickém domě? Setkali jste se někdy s nějakou pověrou či mýtem, který se vztahoval k pasivním domům?
