Blízké sousedské bydlení – právě tak by se dal volně přeložit termín cohousing. Zatímco dříve mladé páry i rodiny s dětmi vyhledávaly bydlení v několikapatrových panelových domech, současný trend preferuje jiné hodnoty, než anonymitu sídlišť. Uniformita takového prostoru už dávno ztratila svůj glanc (pokud ho vůbec kdy měla) a do bydlení je čím dál více vnášen prvek komornějšího soužití a sousedské komunity.

Velká panelová sídliště byla v módě ještě během 90. let minulého století a lidé se do panelákových bytů houfně stěhovali především proto, že představovaly příležitost cenově dostupného bydlení ve všech městech v České republice. Tento styl bydlení s sebou i přes vysokou koncentraci lidí na jednom místě přinášel anonymitu. Sousedi, které od sebe dělilo doslova pár metrů, o sobě takřka nic nevěděli, natož aby dokázali postihnout všechny, kdo s nimi žijí ve stejném domě. Odpudivě však působí také uniformita prostoru. Dispozice bytů byly na centimetr stejné, rozmístění pokojů zcela totožné. Není proto divu, že jistou reakcí na tento styl bydlení je právě cohousing.

Ten se do České republiky dostal ze západní Evropy a jeho smysl tkví ve vytvoření sousedské komunity, vytváření mezilidských vztahů a zároveň ponechávání každému určitou nezávislost.

Princip fungování cohousingu

Společenství lidí tvoří jednotlivé domácnosti s vlastní plně zařízenou bytovou jednotkou. Každá domácnost je však zároveň spoluvlastníkem určitých společenských prostor nebo vybavení. Takovým prostorem je například kuchyň s jídelnou, která plní také funkci jakési společenské místnosti, ale třeba taky místnost s televizí, tělocvična, nejrůznější hobby místnosti, herny pro děti, úložné prostory nebo prádelna. Součástí takových domů bývá obvykle také terasa nebo zahrada.

Lidmi, kteří v takovémto společenství žijí, jsou pořádány nejrůznější společenské akce, grilovací párty a výlety. Výsledkem je nejen společné bydlení, ale vlastně také společný život. Společně prožité chvíle, odsouvající tempo uspěchané doby do pozadí.

Další výhody cohousingu

Mimo výše zmíněné má cohousing ještě řadu dalších východ. Domy mají méně obyvatel než klasické panelové domy, a tak je mnohem jednodušší domlouvat se na případných úpravách a změnách s bydlením spojených. Do vytváření standardu bydlení se může zapojit každý a protože všechny rodiny vlastní společenské prostory, dochází také k finančním úsporám.

Cohousing v České republice

Projekt cohousingu, alespoň takový, jaký funguje v zahraničí, v České republice doposud není. V jistém slova smyslu se zde ale vyskytují projekty, které se tomuto stylu bydlení snaží přiblížit. Jedná se například o Cohousing 9 Pramenů ve Starém Jičíně, Těšíkovskou Bydlinu u Olomouce, skupinu Kmen v Říčanech nebo Rezidenci Studánka v Praze. Všechny se snaží o nápodobu prvorepublikového stylu bydlení v činžovních domech s vytvořením dobrých sousedských vztahů.

Jedním z dalších projektů cohousingu v České republice je projekt Ulitej záhon v pražském Žižkově. Jedná se o komunitní zahrádky, na kterých si lidé pěstují vlastní zeleninu, květiny nebo bylinky, a to společně s dalšími pěstiteli. Ulitej záhon pravidelně organizuje různé workshopy, grilovací večery a další společenské akce.