Tepelný komfort je důležitý pro to, abychom se cítili v interiéru dobře. Vytápění v bytových domech se řídí určitými právy a povinnostmi, které by vlastníci bytů měli respektovat. Je nutné vytápět byt na určitou teplotu? Kdy začíná a končí topná sezóna? Na kolik stupňů byste měli být schopni byt vytopit?

Teplo není zrovna levné. I proto se řada domácností rozhodla šetřit a snížit teplotu, na kterou své byty vytápí. Na tom není samozřejmě nic špatného, pokud se nejedná o extrém, který může poškozovat i ostatní majitele bytových jednotek.

„Bydlím ve starším bytovém domě. Soused, který vlastní byt pode mnou, v něm přes zimu moc nebývá, a proto má topení téměř vypnuté. V jednom rohu u stropu se začala kondenzovat voda. Domnívám se, že je to právě díky nevytápěnému sousedovu bytu,“ svěřila se pětapadesátiletá Alena z Prahy.

Jde o klasický příklad. Soused se rozhodne šetřit nebo byt neobývá, takže teplota v jeho bytové jednotce v chladných dnech klesne. To se může projevit právě kondenzací vody, což později může vést ke vzniku plísně.

Jak si poradit se šetřivým sousedem?

Vytápění bytových domů a bytů upravuje vyhláška 194/2007 Sb., která však problematiku extrémně šetřivých sousedů neřeší. Pokud podobný problém řešíte, je možné postupovat podle ustanovení v občanském zákoníku – podle něho jsou vlastníci povinni při výkonu svých práv dbát na to, aby v domě bylo vytvořené prostředí zajišťující ostatním uživatelům domu nerušený výkon jejich práv.

„Není vyloučeno, že na straně „šetřílků“ vzniká bezdůvodné obohacení, které je nutno vydat osobě řádně vytápějící byt, nicméně je velmi obtížné prokázat výši tohoto obohacení a také to, že k obohacení skutečně došlo. Pokud by byl byt v důsledku nedotápění sousedního bytu poškozen např. plísní, lze se obrátit na soud s požadavkem náhrady škody, kde opět vyvstávají problémy s dokazováním, kým byla škoda způsobena, v jaké výši a zda plíseň nevznikla např. z důvodu nedostatečného větrání,“ radí na svých stránkách SOS-Asociace, která se zabývá ochranou práv spotřebitelů.

Soudní spory mezi sousedy mohou být nepříjemné. Navíc pokud zatím nedošlo k poškození bytové jednotky z důvodu úsporných opatření souseda, budete se svých práv u soudu domáhat jen těžko. Vhodné je obrátit se na správce domu, popř. celou věc řešit na shromáždění vlastníků bytových jednotek. „Podobný případ jsme řešili u nás v domě. Jeden z majitelů v bytě nepobýval a měl zcela vypnuté topení. Byt nad ním musel o to víc vytápět, aby byl zajištěný tepelný komfort. Nakonec stačila jen domluva a v současné době majitel bytu temperuje na přijatelnou teplotu,“ uvedl Daniel K., správce jednoho bytového domu v Praze.

Kdy začít byt vytápět a na kolik

V současné době už naštěstí obyvatelé bytů ve svých domovech nemrznou, když přituhne o něco dříve, než je obvyklé. Oficiálně je topná sezóna dle vyhlášky 194/2007 stanovena na období od 1. září do 31. května. V tomto období jsou tepelné zdroje uvedeny do pohotovosti a připravené zahájit dodávku tepla, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu poklesne pod 13°C, a to ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je podle vývoje počasí možné očekávat, že následující den se tato teplota nezvýší.

Co se děje v případě, že venku bude chladněji i mimo oficiální topnou sezónu? Vyhláška říká, že je možné zahájit dodávku tepla i mimo otopné období, pokud s tím souhlasí dvě třetiny konečných spotřebitelů a pokud to vyžadují venkovní podmínky.

Vyhláška 194/2007 Sb.

• Stanovuje pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, stejně jako měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění i přípravu teplé vody.
• Upravuje i požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji, jež regulují dodávku tepelné energie koncovým odběratelům.

Vyhláška zároveň upravuje výši teploty uvnitř budov. V průběhu topné sezóny by měla být v době od 6 do 22 hodin dosahována tzv. výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem budovy. V praxi to bývá zpravidla kolem 20°C. Neznamená to, že vlastníci bytů by měli vytápět na tuto teplotu, ale to, že by ji měli být schopni v bytě dosáhnout. V noci je potom možné, aby teplota poklesla na 16 až 18°C.

„Výpočet teploty, při které je ještě zajištěna tepelná stabilita objektu, však musí v konkrétním objektu či místnosti provést odborník dle pravidel obsažených v normách ČSN. Pro vytápění v době od 6 do 22 h platí, že v místnostech s jednou a více venkovními stěnami je nutné dosáhnout teploty o 1 až 2° C vyšší,“ uvádí SOS-Asociace na svých stránkách.

Kam se obrátit?

Pokud se domníváte, že ve vašem bytovém domě nejsou dodržovány principy vyhlášky 194/2007 Sb., můžete se obrátit na Státní energetickou inspekci (SEI), která se zabývá kontrolou a ukládáním sankcí v oblasti legislativy, jež se vztahuje k hospodaření s energiemi.