Češi preferují vlastnické bydlení. Tedy takové, kdy jim jejich nemovitost říká pane. S rostoucími cenami bytů i domů a se zhoršující se dostupností hypoték je ale pro některé skupiny lidí obtížné zejména ve velkých městech, jako je Praha, dosáhnout na úvěr na bydlení. Podle odborníků je ovšem vlastní nemovitost jedním ze základů finančního zajištění na stáří.

Kdo bude mít ve stáří vlastní byt, dům nebo jinou nemovitosti, kterou může například pronajmout, bude mít z poloviny vyhráno. Takový je alespoň názor odborníků. A konec konců, potvrzují to i sami lidé prostřednictvím nejrůznějších průzkumů. Například z šetření agentury IBRS vyplynulo, že Češi – konkrétně 71 % – věří ve vlastnictví nemovitosti a také v to, že jde o nejlepší zajištění na stáří. O opaku je přesvědčeno jen 13 % lidí a zbytek neví.

Užitek z vlastního bydlení

Pozitivní vztah k vlastnictví nemovitosti ukázal i výzkum agentury Ipsos z roku 2018. V něm se 90 % lidí vyslovilo pro vlastní nemovitost. V souvislosti s vlastnickým bydlením považují lidé za největší výhodu jistotu. Třetina lidí pak pozitivně hodnotí, že díky vlastnímu bytu nebudou mít ve stáří s bydlením finanční starosti. Nemovitost totiž mohou například prodat nebo pronajmout.

Samotné vlastnictví nemovitosti přináší podle odborníků nejen užitek z majetku, jako je (v ideálním případě) nižší měsíční náklad na bydlení, ale také dlouhodobé uložení peněz. Lze totiž předpokládat, že za dvacet nebo třicet let budou mít nemovitosti docela jinou cenu, která bude odpovídat trhu. Lidé se také ve stáří vyhnou placení vysokých nájmů, na něž nemusí jejich důchod stačit, protože dosud není například jasné, s jakou finanční podporu mohou dnešní třicátníci počítat od státu.

Čtěte také: Hypotéka pro mladé – jak získat finance?

Pronajmout nebo být na vejminku

Vlastní byt jako jednu z nejlepší forem zabezpečení na stáří vyzdvihl i projekt, který v roce 2017 představili sociologové z oddělení socioekonomie bydlení Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Podle nich totiž může nemovitost ve vlastnictví vydělávat a přispět tak k lepší životní situaci penzistů pomocí takzvané zpětné hypotéky nebo prodejem nemovitosti s věcným břemenem na dožití. Ve svém bydlení by tak senioři mohli v obou případech dál zůstat a pobírat za něj od banky či kupce měsíční rentu.

Sociologové Martin Lux a Martina Mikeszová se zaměřili na modely (zpětnou hypotéku a věcné břemeno), které v zahraničí běžně fungují. Například zpětná hypotéka je oblíbená ve Velké Británii. Senioři dál bydlí a žijí ve svém bytě či domě, banka jim na něho dá úvěr, z něhož každý měsíc do konce jejich života dostávají rentu. Po smrti se úvěr splatí prodejem nemovitosti, nebo ho splatí dědicové. Banka ovšem od dědiců nesmí požadovat vyšší než dohodnutou částku. Věcné břemeno se zase využívá například ve Francii, kdy lidé nemovitost sice prodají, ale dožijí v nich – v Česku bychom řekli jako na vejminku.

Když sociologové zjišťovali, jak by se k podobným modelům postavili Češi, překvapil je o rentu z nemovitosti nebo zmíněný vejminek velký zájem. Tak například pětina až čtvrtina lidí mezi 35 a 59 lety, kteří vlastní byt či rodinný dům, by si podle průzkumů ve stáří případně chtěla jejím využitím přilepšit k důchodu. Zájem lidí mezi 35 a 59 lety o přilepšení z nemovitosti ve stáří je o něco vyšší než o dosud využívanou možnost prodeje bydlení a přestěhování do menšího.

O zpětné hypotéce by uvažovalo sedm procent vlastníků a dalších 14 procent by se k ní přiklonilo v případě finanční tísně. O věcné břemeno na výměnku by případně stálo sedm procent majitelů bydlení a dalších 18 procent by ho zvažovalo při finančních těžkostech. Aby se podobné možnosti prosadily v praxi, vyžadovalo by to jisté legislativní změny – dobré ale je o podobných možnostech alespoň vědět.

Čtěte také: Do jakých nemovitostí letos investovat?

Finanční rezerva a úprava bytu

Ačkoli Češi nad stářím uvažují, podle odborníků si dostatečně nespoří a ani si neupravují včas své bydlení, například na bezbariérové. Většina Čechů, jak ukázal poslední průzkum Raiffeisen stavební spořitelna u výzkumné agentury NMS Market Research, si pod pojmem „příprava na stáří“ představuje hlavně finanční produkty – například spořicí účty, penzijní připojištění nebo stavební spoření.

Nešetří ale všichni. „Téměř 25 % Čechů si nevytváří žádnou finanční rezervu na důchod. Z průzkumu dále vyplynulo, že jen každý desátý počítá s tím, že je třeba si na stáří upravit bydlení. Na potřebné stavební změny je přitom dobré myslet včas, nejlépe ještě v produktivním věku,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.

Průzkum také ukázal, že jen každý pátý Čech počítá s tím, že by mu v pozdním věku finančně vypomáhaly děti. Ve věkové kategorii nad 56 let, pro kterou je tato otázka nejaktuálnější, na peněžní pomoc spoléhá jen 16 % dotázaných.

Pomoc od potomků ale může přijít i v jiné než finanční podobě. „S čím mohou mladí lidé svým rodičům pomoci, jsou například úpravy bydlení, zařizování kolem řemeslníků a plánování nutných změn. Správně upravená koupelna nebo bezbariérovost hlavních místností i přístupových cest může stáří výrazně zpříjemnit a také prodloužit věk, do kterého jsou senioři schopní postarat se o sebe sami,“ uzavírá Lenka Molnárová.

Myslíte na stáří? Jak se zajistíte? Vlastním bytem, financemi, potomky?