Villa Střížkovská

Magazín o bydlení

Zajištění na stáří? Vlastní byt je základ, říkají experti

Češi preferují vlastnické bydlení. Tedy takové, kdy jim jejich nemovitost říká pane. S rostoucími cenami bytů i domů a se zhoršující se dostupností hypoték je ale pro některé skupiny lidí obtížné zejména ve velkých městech, jako je Praha, dosáhnout na úvěr na bydlení. Podle odborníků je ovšem vlastní nemovitost jedním ze základů finančního zajištění na stáří.

Kdo bude mít ve stáří vlastní byt, dům nebo jinou nemovitosti, kterou může například pronajmout, bude mít z poloviny vyhráno. Takový je alespoň názor odborníků. A konec konců, potvrzují to i sami lidé prostřednictvím nejrůznějších průzkumů. Například z šetření agentury IBRS vyplynulo, že Češi – konkrétně 71 % – věří ve vlastnictví nemovitosti a také v to, že jde o nejlepší zajištění na stáří. O opaku je přesvědčeno jen 13 % lidí a zbytek neví.

Užitek z vlastního bydlení

Pozitivní vztah k vlastnictví nemovitosti ukázal i výzkum agentury Ipsos z roku 2018. V něm se 90 % lidí vyslovilo pro vlastní nemovitost. V souvislosti s vlastnickým bydlením považují lidé za největší výhodu jistotu. Třetina lidí pak pozitivně hodnotí, že díky vlastnímu bytu nebudou mít ve stáří s bydlením finanční starosti. Nemovitost totiž mohou například prodat nebo pronajmout.

Samotné vlastnictví nemovitosti přináší podle odborníků nejen užitek z majetku, jako je (v ideálním případě) nižší měsíční náklad na bydlení, ale také dlouhodobé uložení peněz. Lze totiž předpokládat, že za dvacet nebo třicet let budou mít nemovitosti docela jinou cenu, která bude odpovídat trhu. Lidé se také ve stáří vyhnou placení vysokých nájmů, na něž nemusí jejich důchod stačit, protože dosud není například jasné, s jakou finanční podporu mohou dnešní třicátníci počítat od státu.

Čtěte také: Hypotéka pro mladé – jak získat finance?

Pronajmout nebo být na vejminku

Vlastní byt jako jednu z nejlepší forem zabezpečení na stáří vyzdvihl i projekt, který v roce 2017 představili sociologové z oddělení socioekonomie bydlení Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Podle nich totiž může nemovitost ve vlastnictví vydělávat a přispět tak k lepší životní situaci penzistů pomocí takzvané zpětné hypotéky nebo prodejem nemovitosti s věcným břemenem na dožití. Ve svém bydlení by tak senioři mohli v obou případech dál zůstat a pobírat za něj od banky či kupce měsíční rentu.

Sociologové Martin Lux a Martina Mikeszová se zaměřili na modely (zpětnou hypotéku a věcné břemeno), které v zahraničí běžně fungují. Například zpětná hypotéka je oblíbená ve Velké Británii. Senioři dál bydlí a žijí ve svém bytě či domě, banka jim na něho dá úvěr, z něhož každý měsíc do konce jejich života dostávají rentu. Po smrti se úvěr splatí prodejem nemovitosti, nebo ho splatí dědicové. Banka ovšem od dědiců nesmí požadovat vyšší než dohodnutou částku. Věcné břemeno se zase využívá například ve Francii, kdy lidé nemovitost sice prodají, ale dožijí v nich – v Česku bychom řekli jako na vejminku.

Když sociologové zjišťovali, jak by se k podobným modelům postavili Češi, překvapil je o rentu z nemovitosti nebo zmíněný vejminek velký zájem. Tak například pětina až čtvrtina lidí mezi 35 a 59 lety, kteří vlastní byt či rodinný dům, by si podle průzkumů ve stáří případně chtěla jejím využitím přilepšit k důchodu. Zájem lidí mezi 35 a 59 lety o přilepšení z nemovitosti ve stáří je o něco vyšší než o dosud využívanou možnost prodeje bydlení a přestěhování do menšího.

O zpětné hypotéce by uvažovalo sedm procent vlastníků a dalších 14 procent by se k ní přiklonilo v případě finanční tísně. O věcné břemeno na výměnku by případně stálo sedm procent majitelů bydlení a dalších 18 procent by ho zvažovalo při finančních těžkostech. Aby se podobné možnosti prosadily v praxi, vyžadovalo by to jisté legislativní změny – dobré ale je o podobných možnostech alespoň vědět.

Čtěte také: Do jakých nemovitostí letos investovat?

Finanční rezerva a úprava bytu

Ačkoli Češi nad stářím uvažují, podle odborníků si dostatečně nespoří a ani si neupravují včas své bydlení, například na bezbariérové. Většina Čechů, jak ukázal poslední průzkum Raiffeisen stavební spořitelna u výzkumné agentury NMS Market Research, si pod pojmem „příprava na stáří“ představuje hlavně finanční produkty – například spořicí účty, penzijní připojištění nebo stavební spoření.

Nešetří ale všichni. „Téměř 25 % Čechů si nevytváří žádnou finanční rezervu na důchod. Z průzkumu dále vyplynulo, že jen každý desátý počítá s tím, že je třeba si na stáří upravit bydlení. Na potřebné stavební změny je přitom dobré myslet včas, nejlépe ještě v produktivním věku,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.

Průzkum také ukázal, že jen každý pátý Čech počítá s tím, že by mu v pozdním věku finančně vypomáhaly děti. Ve věkové kategorii nad 56 let, pro kterou je tato otázka nejaktuálnější, na peněžní pomoc spoléhá jen 16 % dotázaných.

Pomoc od potomků ale může přijít i v jiné než finanční podobě. „S čím mohou mladí lidé svým rodičům pomoci, jsou například úpravy bydlení, zařizování kolem řemeslníků a plánování nutných změn. Správně upravená koupelna nebo bezbariérovost hlavních místností i přístupových cest může stáří výrazně zpříjemnit a také prodloužit věk, do kterého jsou senioři schopní postarat se o sebe sami,“ uzavírá Lenka Molnárová.

Myslíte na stáří? Jak se zajistíte? Vlastním bytem, financemi, potomky?

 

Villa Střížkovská

Kde se v Praze staví nové byty?

Navzdory koronavirové krizi vrostl zájem o nové byty. A to i přesto, že ceny nových nemovitostí rostou – nejen v Praze, ale i v některých regionech. V metropoli se přitom bytů dlouhodobě nedostává. Podívali jsme se, kde se aktuálně staví a jak se trh s rezidenčním bydlením v posledních měsících proměnil.

Dopad pandemie koronaviru na nemovitostní trh není tak velký, jak někteří odborníci očekávali. Například podle nedávného šetření společnosti Trigema, Skanska Reality a Central Group se za první pololetí letošního roku se v Praze prodalo 2 400 nových bytů. To je jen o tisícovku méně než loni za stejné období.

Zájem je i o dražší byty

Nepotvrdily se ani předpoklady, že ceny nemovitostí půjdou dolů. V Praze narostla průměrná cena nových bytů z původních 106 392 korun na 108 261 korun za metr čtvereční. Cena mimopražských bytů stoupla z 60 053 na 61 933 korun za metr čtvereční.

„Dopad pandemie na ceny nových bytů se doposud nepotvrdil. Naopak sledujeme dvouprocentní nárůst cen oproti předcházejícím třem měsícům. Dochází k naplnění prognózy, že ceny realit v dobrých lokalitách z důvodu nedostatečné nabídky, vysokých cen projekčních a stavebních prací a zdlouhavých povolovacích procesů budou pravděpodobně i nadále stoupat, a to v řádu jednotek procent,“ říká Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.

Jinými slovy, zatímco hodnota peněz spíše klesá, u nemovitostí je to naopak. Jejich hodnota se průběžně zvyšuje. Zájemcům o bydlení hrají do karet i klesající průměrné sazby hypoték, a tak podle řady odborníků představuje investice do nového bytu perspektivní příležitost. „Do dalších měsíců lze očekávat, že se poptávka po bydlení bude ještě zvedat a celkové prodeje budou stejné jako před dvěma lety, nebo dokonce ještě vyšší,“ říká Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

Výstavba bytů v Praze

Trh s novými byty se ovšem dlouhodobě potýká s jejich nedostatkem. Získat stavební povolení je zdlouhavé, navíc například v Praze ubývá pozemků vhodných pro výstavbu. Přesto postupně v některých místech metropole vzniká nové rezidenční bydlení. „Nedávno jsme dokončili projekt v Letňanech se 107 byty. Ještě jsme nepřevzali stavbu od dodavatele, a už jsou všechny byty prodány,“ uvádí Petr Beneš, ředitel společnost Geosan Development.

Tato společnost pak pracuje také na rezidenčním projektu ve Zbuzanech u Prahy. „Zbuzany jsou – kromě Choťánek u Poděbrad, kde prodáváme pozemky pro výstavbu rodinných domů, náš jediný projekt mimo prahu. Zápasíme tam ale s povolovacím procesem. Projekt má územní rozhodnutí. Změnilo se však vedení radnice, které se postavilo proti projektu, a hází nám klacky pod nohy. Nemáme proto stále stavební povolení. Kromě tohoto projektu se ale nechceme příliš posunovat mimo Prahu. Tyto projekty jsou ještě mnohem citlivější na cenu než ty pražské,“ dodává Petr Beneš.

Geosan Development pak bude stavět byty také na pražském Chodově. Tady se plánuje komorní projekt dvou viladomů v původní zástavbě rodinných domů a vil na Praze 4. Výhodou lokality je blízkost místa Opatov. Byty by se měly začít prodávat příští rok.

V přípravě je také projekt Rezidence Radimova v Břevnově. Tato výstavba je zasazena do malebné části Břevnova přímo u břehu rybníka Vincentinum. Oblast je formovaná potokem Brusnice, který pramení nedaleko, a vděčí mu za svůj členitý reliéf. Před stovkami let se údolím pnuly rozsáhlé vinice. Později zde vznikl klášter Kajetánů. Nedávno revitalizovaný rybník je v současnosti obklopený zelení. Developer zde plánuje nejen bydlení, ale také další úpravy – vytvoří například nové koryto Brusnice, kterou tím vrátí na povrch terénu, a provede rozsáhlé úpravy parku v severní části projektu. Díky tomu vznikne příjemný prostor, kde budou moct rezidenti odpočívat a trávit volný čas.

Architektura a městské části

Stále větší roli při rezidenčním bydlení hraje architektura. „Snažíme se, aby naše projekty byly architektonicky zajímavé. Na druhou stranu jsou ale projekty, u nichž se kupci rozhodují jen podle ceny, třeba investiční byty určené na pronájem. Je to škoda. Dobrá architektura se netýká jen peněz, ale i nápadu. Architektura se neodehrává jen na fasádě, ale i v dispozičním řešení, jak pohodově se v bytech bydlí. Důležitý je výraz domu, jak je mohutný, jak zapadá do lokality. Jde o celkový koncept domu,“ konstatuje Petr Beneš.

Nové výstavbě bytů v Praze a v dalších velkých městech by mohla pomoci koordinovanější spolupráce s radnicemi a komunálními politiky. Aktuálně je spolupráce nastavena individuálně, protože každá městská část je jinak orientovaná, má jiné představy a potřeby, neexistuje osvědčený návod.

Dnes se spolupráce řeší především individuálně. „Stává se, že volby změní priority městské části. A mezi městskými částmi a developery stále panuje nedůvěra. Vše dlouho trvá, narážíme na obstrukce. Městské části se bojí, co na jejich území vznikne. Často tomu lidé, kteří mají rozhodovat, ani nerozumějí. Je to pochopitelné, protože to nejsou stavaři. Mám zkušenosti z Nizozemska. Tam je spolupráce komunálu a developerů mnohem užší. A možná i díky tomu jsou ve výstavbě dále než my,“ uzavírá Petr Beneš.

Jak na výstavbu nových bytů nahlížíte vy?

Potíže se sousedy? Podívejte se, jaká jsou vaše práva

Najít příjemné bydlení za dobrou cenu je v současné době náročné. Dobrých bytů je stále málo a nové se staví jen pomalu. Když už hezké bydlení najdete, může vám život znepříjemnit soused – například hlukem, nepořádkem na společné chodbě nebo pravidelným grilováním na balkoně, z něhož jde kouř do vašich oken. Co si v takové situaci počít?

geosan development