Pokoje
Jak ideálně vybavit dětský pokoj?
Každé dítě si bezesporu zaslouží svůj vlastní prostor a soukromí. Dětský pokojíček se tak pro něj už od útlého věku stane útočištěm, místem, ve kterém se učí i hraje, spí a kam si vodí kamarády. Mnozí rodiče ale samozřejmě přemýšlí nad tím, jak pokojík svým ratolestem vybavit tak, aby se v něm cítily dobře a zároveň do něj za pár let nemuseli kupovat zbrusu nové vybavení.
Dětský pokoj je pro dítě jakýmsi útočištěm a rozhodně jeho výhody převažují nad nevýhodami. Dítě se zde může učit samostatnosti a soukromí tak získává nejen dítě samo, ale i rodiče.
Velikost dětského pokoje
Pokud se domníváte, že dítě potřebuje co největší prostor, pak se tak trochu mýlíte. O moc důležitější je, jak je samotný prostor využit, jakým zařízením ho vybavíme a jaké použijeme barvy. Dítěti v průměru stačí 8 čtverečních metrů.
Rozdělení prostoru
Šikovnost tkví také v rozdělení prostoru pokojíčku. Záleží především na tom, zda dítě má pokoj samo pro sebe, nebo zda ho sdílí se svým sourozencem, popř. s více sourozenci. V takovém případě je třeba pokoj vhodně rozdělit tak, aby každé z dětí mělo své soukromí. Řešením jsou např. příčky, přepažení nebo skříně apod. Rozdělení pokoje bychom měli provést zvlášť tehdy, je-li mezi sourozenci větší věkový rozdíl. Starší dítě vždy vyžaduje větší soukromí.
Pokud pokojíček obývá jen jedno dítě, i tak je vhodné místnost rozdělit na zóny, konkrétně spací, hrací a popř. i studijní.
Vybavení pokoje
Miniaturní dětský nábytek s postýlkou a stolečkem rozměrů nábytku pro skřítky vypadá sice efektně, ale z ekonomického hlediska je dosti nepraktický.
Ekonomicky nejideálnější vybavení je takové, které lze volně nastavit podle toho, jak dítě roste. Postel můžete koupit už klasických rozměrů i pro menší dítě. Stačí ji jen z počátku opatřit zábradlím, aby dítě nespadlo. Do dětské postýlky se totiž vejde jen malé dítě, kdežto i tříletý prcek se pohodlně vyspí v lůžku klasických rozměrů.
Také skříně můžete bez obav koupit klasické velké. Pro zútulnění je můžete polepit nálepkami s dětskými motivy, které se později dají bez problémů odstranit.
Tapetami a samolepkami lze vyzdobit též stěny místnosti. Ty jsou už samozřejmě variabilnější a dají se kdykoli přetřít jinou barvou. Ta by měla ladit s kobercem (pokud jej pořizujete) nebo obecně s podlahovou krytinou. Co se týče výmalby, do dětského pokoje se rozhodně hodí spíše jemné pastelové barvy než sytě křiklavé, které nepůsobí zrovna uklidňujícím dojmem a které se také po čase okoukají.
Psací stůl by měl být nastavitelný, aby vyhovoval jak malému dítěti, tak i školákovi.
Funkčnost a bezpečnost
Právě tato dvě hlediska hrají při zařizování dětského pokoje asi největší roli. Ať se jedná o nábytek z masivu či lamina, musí být funkční, pro dítě nezávadný a bezpečný!
Pokud své ratolesti zařizujete pokojíček, zeptejte se především na jeho představy a přání. Ve svém pokoji se přede musí cítit dobře především dítě!
Propojení kuchyně s obývacím pokojem
Mezi módní trendy v oblasti bydlení patří již nějakou dobu propojení kuchyně s obývacím pokojem. Vzniká tak jedna velká místnost, jejíž součástí je také jídelna nebo bar. Celý prostor působí velmi vzdušně, moderně a elegantně.
Zájem o to, mít kuchyni oddělenou, spíše upadá. Důvodem je prosvětlení prostoru, volnější ruka pro zařizování a design, nebo též to, že ten, kdo vaří, není od zbytku rodiny izolovaný.
Řešení pro menší byty
Spojení těchto dvou místností mohou využít zvláště ti, kdo bydlí v menším bytě – startovací bydlení. Ten se probouráním příčky mezi oběma pokoji příjemně prosvětlí a dokonce vám dovolí užít ve velké místnosti i jiný odstín barev, než světlý. Krom toho si pak můžete dovolit umístit jídelní stůl poblíž kuchyně. V menších bytech musel být jídelní stůl často umístěn v obýváku, což je spíše nepraktické kvůli přenášení jídla.
Výhody obývací kuchyně
Velkou výhodou tohoto řešení je, že budete vždy s návštěvou, která k vám přijde. Dezert a kávu tak můžete chystat, aniž byste od hostů odbíhali. Můžete si s nimi povídat a zároveň chystat pohoštění. Někdy se však tato výhoda může snadno změnit v nevýhodu, jak se dočtete níže.
Nevýhody propojení obýváku s kuchyní
Toto řešení má samozřejmě své nevýhody. Pozvete-li si k vám domů návštěvu, usadíte ji samozřejmě právě do obývacího pokoje. Mezitím, co budete připravovat večeři, budete zřejmě pod stálým dohledem vašich hostů. Ti mohou být nechtěnými svědky nejen připečeného kuřete, ale i výparů z pečení. Mimo to pro vaše hosty nebude asi zrovna příjemný pohled na zátiší se špinavými hrnci a talíři od večeře.
Další nevýhodou propojení kuchyně s obývákem jsou právě zmíněné výpary. Většina kuchyní už sice má digestoř, ale i přesto se vůně z vaření, libé i nelibé, budou linout po celé místnosti.
Problém také může nastat zvláště u malých bytů, kde ve vašem obýváku občas uložíte k přespání někoho z vašich přátel či příbuzných. Pokud je obývák oddělený, host má vždy svoje soukromí. U propojených místností vzniká nesoukromý prostor, ve kterém si třeba vzájemně budete lézt na nervy.
Jak postupovat při zařizování?
Problém může nastat také během zařizování obývací kuchyně. Oba prostory je nutné šikovně zařídit tak, aby spolu jednotlivé prvky a nábytek ladil. To se týká vhodného výběru dekorací, ale třeba i kuchyňské linky, jejíž dřevo (či barva) by měla ladit s nábytkem v obýváku apod.
Volit bychom měli i stejné nebo podobné osvětlení celé místnosti. Není příliš dobré volit jiný druh osvětlení pro kuchyň, jiný pro obývák a jiný zase do jídelny.
Optické oddělení
Kuchyně by měla být vždy od obývacího prostoru nějakým způsobem alespoň opticky oddělena. Za tímto účelem bývá budován např. bar nebo snížený strop ze sádrokartonu s bodovkami.
Pravdou je, že propojení obývací místnosti s kuchyní je stále in. Není však nutné být „in“ za každou cenu. Vždy je důležité zvážit vaší individuální situaci a zvolit pak to nejideálnější řešení.
Bydlení v podkroví
Zrekonstruovali jste půdní prostor nebo jste koupili podkrovní byt a nevíte, jak s ním správně naložit? Podkroví je především hodně specifický prostor, který vyžaduje užití trochu jiných materiálů a vybavení, než klasický byt. Jakým způsobem bychom při zařizování podkroví měli postupovat?
Rozdělení příček a stavební práce
Příčky a stěny v podkroví můžeme vytvořit jednak klasickým zděním pomocí malty a cihel, ale chceme-li se těmto pracím vyhnout, můžeme zvolit sádrokarton. K jeho ukotvení není třeba malty, jen speciálních kotvících prvků, profilů a spojek. Použít je můžeme jak na vytvoření příček, tak i podhledů. Materiál je lehký a relativně laciný (90 – 120,- Kč za formát 1,2 x 2 m). Manipulaci s ním zvládne každý zkušenější kutil. K řezání vám postačí ostřejší nůž, nejlépe kobercový. Oproti klasickým cihlám má sádrokarton drobnou nevýhodu v tom, že chcete-li na něj zavěsit těžší předměty, musíte v tomto místě provést vyztužení a předmět následně zavěsit pomocí speciálních hmoždinek do sádrokartonu. Dále také musíme rozlišovat mezi typy sádrokartonů. Existuje totiž klasický bílý, pak zelený do vlhkého prostředí, hodící se především do koupelen, a červený, nehořlavý.
Pro obložení šikmých částí podkroví můžeme použít dřevěných palubek. I s nimi zvládne manipulaci každý a interiér dostane rustikálnější ráz. Spojení je většinou na pero a drážku a konce jsou kryty lištami.
Podlaha v podkroví
Podkroví nevyžaduje žádný specifický druh podlah a volit tedy můžeme ze všech možných druhů. Do koupelny a na WC se samozřejmě hodí především keramická dlažba, popř. linoleum. Velmi oblíbeným druhem podlahy je plovoucí podlaha, která je jednak cenově dostupná a za druhé se lehce pokládá. Jednotlivé díly jsou do sebe zaklesnuty díky zámkovým profilům, takže nevznikají žádné spáry. Navíc se dřevěný vzhled podlah do podkroví víc jak hodí!
Zařízení podkrovního interiéru
Při zařizování podkroví se nám často budou stavět do cesty jeho konstrukční prvky. Řeč je samozřejmě o trámech, které tvoří podstatu každého podkroví. Během plánování je tedy třeba s nimi počítat a do interiéru je vhodně zakomponovat.
Trámy, které se vyskytují v takové výšce, že je nelze jednoduše podejít, lze využít jako polici pro knihy nebo nosný prvek ke kuchyňskému pultu apod. Využít je můžete třeba k zavěšení houpacích sítí v dětských pokojích apod.
Kromě trámů podkroví charakterizují také šikmé plochy střechy. Dohromady tyto dva prvky působí velmi romanticky a dokážeme-li využít i jejich praktické stránky, stává se bydlení v podkroví ideálem!
Praktickým využitím šikminy v podkroví je myšleno např. vytvoření úložného prostoru pomocí nové příčky, vedoucí od šikmého stropu k podlaze.
Nábytek a vybavení podkroví
Jak jsme si již řekli, podkroví je zcela specifický prostor, vyžadující si též specifický nábytek. Pro úsporu místa je dobré zvážit výrobu nábytku na míru. Příkladem jsou úložné skříně, jejichž strop a záda budou kopírovat šikmý tvar střechy.
Pokud místo příčky k šikmině postavíte skříňky, vybírejte takové, se kterými bude lehká manipulace při úklidu.
Patro v bytě aneb kam všude lze umístit postel
Přiznejme si, že klasické byty nás prostorově tak trochu omezují. Prostor v nich je předem stanoven a nám nezbývá, než se přizpůsobit. Zařizování bytu ale v posledních letech dostalo novou podobu, a sice budování pater, resp. patra, sloužícího nejčastěji k umístění postele.
Průměrná místnost v klasickém bytě má výměr asi 5 x 5 m2. Jen klasické dvou-lůžko vám z nich zabere 4m2, a to navíc musíte počítat s přístupovou uličkou. Podtrženo, sečteno, postel zkrátka zabírá spoustu místa. Pokud máte v bytě vysoké stropy, není nad čím váhat! Ideálním řešením je totiž umístit postel do patra.
Ještě před samotnou realizací je však třeba si uvědomit, jak velkou postel v patře chceme, a tomu všechno přizpůsobit, tedy plochu patra i přístupové schodiště. Pokud v patře hodláte umístit místo postele např. křesla nebo knihovnu, měli byste propočítat zatížení a patro pak dostatečně upevnit.
Využití patra pro jiné účely než k umístění postele mohou praktikovat majitelé bytu s nižšími místnostmi. V nich lze využít např. předsíň, v níž můžete zbudovat nižší patro coby úložný prostor.
Schody a přístupové konstrukce
Nejvhodnější přístupovou konstrukcí jsou samozřejmě schody. Konkrétní typ schodů je třeba vybrat v závislosti na dispozici, prostoru, vybavení apod. V každém případě by však měly splňoval požadavek pohodlného a bezpečného výstupu a sestupu.
Volit můžete buď mezi pevnými nebo skládacími (popř. posuvnými) schody. Také plocha schodů se však dá využít! Mohou mít třeba podobu vedle sebe vzestupně seřazených knihovniček.
Zábradlí
Zábradlí samozřejmě nutné není, ale na škodu určitě také ne, zvlášť když budou patro využívat malé děti. Navíc z něj lze díky neomezeným možnostem vytvořit skvělý estetický prvek!
Osvětlení patra
Právě osvětlení je u patra v bytě dost důležitý faktor! Pamatovat bychom na něj měli ještě před samotnou realizací patra. Osvětleno by mělo totiž být jak patro, tak i schodiště, přičemž nejlepším řešením je samozřejmě umístění vypínačů tak, aby se na něm dalo rozsvítit přímo na patře i mimo něj.
Starší elektroinstalace s patrem pravděpodobně nepočítala, a pokud ji nechceme celou předělávat, měli bychom tento problém vyřešit alespoň pomocí lampiček a prodlužovaček, které je pak nejlepší nějakou šikovnou formou zakrýt či připevnit do koutů místnosti apod.
Materiál pro konstrukci patra
Coby materiál pro stavbu patra v bytě bývá nejčastěji využíváno dřevo. Z hlediska estetiky je vynikajícím řešením a navíc má pro toto využití dobré vlastnosti. Nosnými prvky jsou většinou hranoly o průřezu 10 x 10 cm a víc.
Použít můžete také kovové svařené či sešroubované profily. Protože estetika těchto prvků není zrovna silná stránka, můžete je následně skrýt pomocí sádrokartonů a vytvořit tak jakýsi podhled a dojem falešného stropu s bodovými světly.
Výhody a nevýhody
Obrovskou výhodou postele umístěné v patře je samozřejmě úspora místa pod ním. To můžete využít např. k umístění sedací soupravy, pracovny či knihoven. Využít se navíc dá i samotné schodiště vedoucí na patro, které lze zkonstruovat coby knihovnu, úložné skříňky či šatní skříň.
Další výhodou tohoto řešení je, že peřiny můžete nepřetržitě větrat bez nutnosti ustlávání. Peřinám to prospěje a vy se nebudete muset zabývat stlaním.
Nevýhodou však je vyšší teplota v místech pod stropem místnosti, ovšem nejedná se o neřešitelný problém. Stačí pořídit klimatizaci nebo vhodně větrat.
Podlaha: Je lepší koberec, dřevo nebo marmoleum?
Podlaha je základ každého domu nebo bytu. Udává prvotní styl interiéru, ale hlavně plní funkci izolace, a to tepelné i hlukové. Rekonstruujete nebo stavíte a přemýšlíte nad tím, jakou podlahu zvolit? Každá místnost vyžaduje své – jiné nároky musí splňovat podlaha v kuchyni, jiné v obýváku. Jaká podlaha je nejlepší? Hodí se pro vás koberec, dřevo, marmoleum, PVC nebo plovoucí podlaha?
Každá podlahová krytina má samozřejmě své výhody a nevýhody. Ještě před výběrem podlahy bychom si proto měli ujasnit svá očekávání a preference a pochopitelně zvážit i svůj rodinný rozpočet. Na druhou stranu, i při nákupu podlah platí staré dobré rčení „nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci“. Přece jen podlahu pořizujeme na několik let. A není od věci zamyslet se nad tím, že kvalitní dřevěné podlahy, které jsou vhodně udržované, přetrvají generace.
Dřevěná podlaha
Začněme tedy rovnou u dřeva. Nespornou výhodou je, že jde o přírodní materiál s dlouhou životností. Dřevo je ekologické, zdravotně nezávadné a člověk se jím obklopuje od nepaměti. Dřevěná podlaha je stylové, dodá interiéru na útulnosti. Navíc dřevo patří k dobrým tepelným i hlukovým izolantům a nezadržuje v sobě prach. Zdá se, že je to ideální kandidát na nejvhodnější podlahu do našich domovů.
Je ovšem třeba dodat i některé nevýhody – dřevo se hůře udržuje, čas od času je vhodné klasickou dřevěnou podlahu vydrhnout starou metodou, tedy pomocí mýdla, horké vody a kartáče. Počítejte také s vyšší pořizovací cenou. Tu vám ovšem vykompenzuje dlouhá životnost, kterou jsme zmínili na úvodu.
Laminát aneb plovoucí podlaha
Plovoucí podlahy patří stále k oblíbeným krytinám. Jsou levné, snadno se pokládají (kutilové to zvládnou svépomocí) a v neposlední řadě i dobře vypadají. Vybrat se můžete z nepřeberné škály dekorů – od imitací dřeva až po poněkud futuristický vzhled.
K nevýhodám laminátových podlah patří ovšem horší tepelné i hlukové izolační vlastnosti. Jinak řečeno, může vám být od plovoucí podlahy zima, a pokud ji pořídíte dětem do pokoje, mohou si brzy sousedi stěžovat. Tyto nevýhody lze zmírnit položením izolační vrstvy pod podlahu nebo pořízením lamety s protihlukovou podložkou.
Marmoleum versus PVC
Lino, linoleum nebo PVC – máte je spojené s ošklivou otrhanou podlahou někde v nemocnici? Dávno jsou pryč doby, kdy na trhu byly dva tři vzorky lina. Dnes se k PVC opět vracíme z několika důvodů – je k dostání v řadě dekorů, snadno se udržuje i pokládá, je levné.
Pokud máte k linu přece jen vnitřní odpor, zkuste sáhnout po marmoleu. Jde o podlahu vyrobenou z přírodních materiálů, která se podobá linu. Snadno se proto udržuje, velmi dobře izoluje, je teplá a pohodlná. Počítejte ale s tím, že sáhnete hlouběji do kapsy než v případě lina.
Podlaha podle místnosti
Typ podlahové krytiny vybírejte také s ohledem na využití konkrétní místnosti.
Kuchyně – je vhodná odolná podlaha s dobrou nosností a snadnou údržbou. To jsou například dlaždice, tvrdší plovoucí podlaha nebo kvalitní lino či marmoleum.
- Obývací pokoj – důraz je zde kladen na vzhled a vytváření tepelné pohody. Vhodné je proto dřevo doplněné menšími koberečky.
- Ložnice – použít můžete například lino, dřevo nebo marmoleum.
- Chodba – stejně jako v kuchyni je třeba především snadná údržba. Hodí se proto lino, marmoleum nebo dlaždice.
Jak vybrat matraci pro růžové spaní
Asi se shodneme na tom, že postel je nejdůležitějším kouskem nábytku v našem bytě. Aby se nám na ní dobře spalo a cítili jsme se skutečně odpočatí, je třeba věnovat pozornost výběru správné matrace. Vyznat se v typech matrací není vůbec snadné. Připravili jsme proto pro vás průvodce jejich výběrem.
Tvrdost matrace
Spí se vám lépe na tvrdé, nebo měkké matraci? Či je to jen otázkou zvyku? Ano, je pravda, že člověk si zvykne na různé podmínky. Nicméně nemáte pravděpodobně žádný důvod, proč byste měli svoji páteř trýznit nevhodnou tvrdostí matrace. Obecně platí, že by matrace neměla být příliš měkká ani tvrdá. Co si pod tím představit?
Každému z nás vyhovuje poněkud jiná tvrdost matrace. Nejlepší je, pokud si ji vyzkoušíte. Jestliže chcete investovat do drahé matrace, požádejte o její zapůjčení a zkuste se na ni jednu noc vyspat. Pokud se ráno budete cítit dobře, je zřejmé, že vám matrace vyhovuje. Službu zapůjčení matrace však poskytuje zatím jen málo prodejců.
Matrace nepérují, ale jsou elastické
Vzpomínáte si na matrace s péry, na kterých jste hopsali u babičky? Tak na takové již v obchodech nenarazíte. Při výběru matrace se ale setkáte s pojmem bodová elasticita. Jde v podstatě o to, že matrace by se měla v místě, kde ji zmáčknete, opět vrátit do původní polohy. Pokud to tak není, nejde o kvalitní výrobek.
Tloušťka a materiál matrace
Neméně důležitým kritériem výběru matrace je materiál. A že je dnes opravdu z čeho vybírat!
- Matrace z líné pěny – umí se dobře přizpůsobit vašemu tělu a hmotnost rozloží rovnoměrně. Jde o oblíbený typ matrací, který zaručuje zdravý spánek.
- Matrace ze studené pěny – tento materiál se vyznačuje vyšší prodyšností a podobně jako v případě líné pěny umí rovnoměrně rozložit hmotnost těla, proto poskytuje komfortní spánek.
- Taštičkové matrace – jsou založeny na principu pružin, které jsou schované v textilních taštičkách. Tyto matrace velmi dobře reagují na rozložení váhy těla.
- Futony – jde o přírodní materiál, který je vhodné především pro alergiky a astmatiky. Původem je z Japonska.
Co se týká tloušťky matrace, měla by mít minimálně 10 cm! Platí ale, že tloušťka matrace se odvíjí i od použitého materiálu. Spíše než tloušťka matrace je rozhodující její, pro jakou váhu je vyrobena. V kvalitních prodejnách matrací se vás proto vždy zeptají, pro jakou tělesnou váhu je matrace určena.