Jak ideálně vybavit dětský pokoj?
Každé dítě si bezesporu zaslouží svůj vlastní prostor a soukromí. Dětský pokojíček se tak pro něj už od útlého věku stane útočištěm, místem, ve kterém se učí i hraje, spí a kam si vodí kamarády. Mnozí rodiče ale samozřejmě přemýšlí nad tím, jak pokojík svým ratolestem vybavit tak, aby se v něm cítily dobře a zároveň do něj za pár let nemuseli kupovat zbrusu nové vybavení.
Dětský pokoj je pro dítě jakýmsi útočištěm a rozhodně jeho výhody převažují nad nevýhodami. Dítě se zde může učit samostatnosti a soukromí tak získává nejen dítě samo, ale i rodiče.
Velikost dětského pokoje
Pokud se domníváte, že dítě potřebuje co největší prostor, pak se tak trochu mýlíte. O moc důležitější je, jak je samotný prostor využit, jakým zařízením ho vybavíme a jaké použijeme barvy. Dítěti v průměru stačí 8 čtverečních metrů.
Rozdělení prostoru
Šikovnost tkví také v rozdělení prostoru pokojíčku. Záleží především na tom, zda dítě má pokoj samo pro sebe, nebo zda ho sdílí se svým sourozencem, popř. s více sourozenci. V takovém případě je třeba pokoj vhodně rozdělit tak, aby každé z dětí mělo své soukromí. Řešením jsou např. příčky, přepažení nebo skříně apod. Rozdělení pokoje bychom měli provést zvlášť tehdy, je-li mezi sourozenci větší věkový rozdíl. Starší dítě vždy vyžaduje větší soukromí.
Pokud pokojíček obývá jen jedno dítě, i tak je vhodné místnost rozdělit na zóny, konkrétně spací, hrací a popř. i studijní.
Vybavení pokoje
Miniaturní dětský nábytek s postýlkou a stolečkem rozměrů nábytku pro skřítky vypadá sice efektně, ale z ekonomického hlediska je dosti nepraktický.
Ekonomicky nejideálnější vybavení je takové, které lze volně nastavit podle toho, jak dítě roste. Postel můžete koupit už klasických rozměrů i pro menší dítě. Stačí ji jen z počátku opatřit zábradlím, aby dítě nespadlo. Do dětské postýlky se totiž vejde jen malé dítě, kdežto i tříletý prcek se pohodlně vyspí v lůžku klasických rozměrů.
Také skříně můžete bez obav koupit klasické velké. Pro zútulnění je můžete polepit nálepkami s dětskými motivy, které se později dají bez problémů odstranit.
Tapetami a samolepkami lze vyzdobit též stěny místnosti. Ty jsou už samozřejmě variabilnější a dají se kdykoli přetřít jinou barvou. Ta by měla ladit s kobercem (pokud jej pořizujete) nebo obecně s podlahovou krytinou. Co se týče výmalby, do dětského pokoje se rozhodně hodí spíše jemné pastelové barvy než sytě křiklavé, které nepůsobí zrovna uklidňujícím dojmem a které se také po čase okoukají.
Psací stůl by měl být nastavitelný, aby vyhovoval jak malému dítěti, tak i školákovi.
Funkčnost a bezpečnost
Právě tato dvě hlediska hrají při zařizování dětského pokoje asi největší roli. Ať se jedná o nábytek z masivu či lamina, musí být funkční, pro dítě nezávadný a bezpečný!
Pokud své ratolesti zařizujete pokojíček, zeptejte se především na jeho představy a přání. Ve svém pokoji se přede musí cítit dobře především dítě!
Bydlení ve stylu retro
Vracíte se ve vzpomínkách rádi do minulých let, třeba těch šedesátých? Nebo patříte ke generaci Husákových dětí a vyrůstali jste v době 70. let, na kterou rádi vzpomínáte? Určitě nejste sami! Důkazem je totiž obliba retro stylu v různých odvětvích!
Byť to může znít zábavně, retro styl je v současné době velmi moderní! Dostává se do oblečení, designu některých výrobků a také do stylu našeho bydlení.
Soulad retro a moderny
Málokdo z nás ale touží vychutnávat si bydlení 60. – 80. let se všemi jeho nedostatky. Moderní retro styl bydlení spočívá především ve vhodné úpravě starých kousků nábytku a zařízení, a jeho kombinací s moderními technologiemi. Šedesátá léta znamenají užití sytých barev. Ty po 50. letech, které se nesly v duchu nudné šedé barvy, získaly na intenzitě a vyskytovaly se snad všude, a samozřejmě také v zařízení bytu.
Při zařizování retro bytu máme buď možnost vybavit celistvě celou místnost retro kousky nábytku a doplňků, nebo najít jen pár kusů, které doladíme moderními doplňky. Ani jedna z variant však není úplně jednoduchá. Sehnat třeba obývací stěnu ve stylu 60. let a vhodně ji zrekonstruovat je asi stejně těžké, jako sladit vhodně retro styl s modernou. Jednotlivé prvky proto vybírejte pečlivě a s rozvahou, barvy příliš nekombinujte a nepořizujte příliš mnoho doplňků, které spolu nakonec třeba ani nemusí ladit.
Pro ty, co si chtějí svůj moderní byt právě v retro stylu vybavit, to znamená vyzdobení zdí např. tapetami s velkými geometrickými nebo rostlinnými vzory v pestrých barvách. Moderní duch retro stylu dovoluje též kombinovat tapety s barevnou výmalbou pokoje.
Retro nábytek
Co se týče vybavení místnosti nábytkem, i zde je vše jasné. Retro styl zkrátka upřednostňuje barevný nábytek zaoblených tvarů. Tyto kousky můžete kupovat buď nové, retro styl pouze napodobující, ale pokud chcete ušetřit, vybírejte nábytek v bazarech. Najdete tam spoustu cenných kousků za skvělé ceny, jejichž vhodnou úpravou a novým nátěrem docílíte kýženého výsledku.
Retro doplňky
Retro styl, to jsou také doplňky! Není vůbec žádný problém sehnat je přímo v obchodě, např. s elektronikou, kde jsou běžně k dostání retro gramofony, rádia nebo dokonce lednice a televize.
Skvělým doplňkem jsou také dobové plakáty a reklamy. I ty se pohodlně dají sehnat ve starožitnostech nebo bazarech.
Skvělým doplňkem do vašeho bytu budou také hodiny ve stylu retro!
Co nakupovat?
Vyznavači retro stylu mají tu výhodu, že jim současný trh ve vybavování interiéru v mnohém pomůže. Bez větších problémů můžete koupit tapety s retro vzory, kuchyňské spotřebiče (lednici, sporák, myčku), nábytek, elektroniku (televizi, rádia, gramofony), skříně nebo obrazy či plakáty. O trochu náročnější je pak jednotlivé kusy vhodně zkombinovat, aby vytvořily dokonalou harmonii bydlení ve stylu retro.
Propojení kuchyně s obývacím pokojem
Mezi módní trendy v oblasti bydlení patří již nějakou dobu propojení kuchyně s obývacím pokojem. Vzniká tak jedna velká místnost, jejíž součástí je také jídelna nebo bar. Celý prostor působí velmi vzdušně, moderně a elegantně.
Zájem o to, mít kuchyni oddělenou, spíše upadá. Důvodem je prosvětlení prostoru, volnější ruka pro zařizování a design, nebo též to, že ten, kdo vaří, není od zbytku rodiny izolovaný.
Řešení pro menší byty
Spojení těchto dvou místností mohou využít zvláště ti, kdo bydlí v menším bytě – startovací bydlení. Ten se probouráním příčky mezi oběma pokoji příjemně prosvětlí a dokonce vám dovolí užít ve velké místnosti i jiný odstín barev, než světlý. Krom toho si pak můžete dovolit umístit jídelní stůl poblíž kuchyně. V menších bytech musel být jídelní stůl často umístěn v obýváku, což je spíše nepraktické kvůli přenášení jídla.
Výhody obývací kuchyně
Velkou výhodou tohoto řešení je, že budete vždy s návštěvou, která k vám přijde. Dezert a kávu tak můžete chystat, aniž byste od hostů odbíhali. Můžete si s nimi povídat a zároveň chystat pohoštění. Někdy se však tato výhoda může snadno změnit v nevýhodu, jak se dočtete níže.
Nevýhody propojení obýváku s kuchyní
Toto řešení má samozřejmě své nevýhody. Pozvete-li si k vám domů návštěvu, usadíte ji samozřejmě právě do obývacího pokoje. Mezitím, co budete připravovat večeři, budete zřejmě pod stálým dohledem vašich hostů. Ti mohou být nechtěnými svědky nejen připečeného kuřete, ale i výparů z pečení. Mimo to pro vaše hosty nebude asi zrovna příjemný pohled na zátiší se špinavými hrnci a talíři od večeře.
Další nevýhodou propojení kuchyně s obývákem jsou právě zmíněné výpary. Většina kuchyní už sice má digestoř, ale i přesto se vůně z vaření, libé i nelibé, budou linout po celé místnosti.
Problém také může nastat zvláště u malých bytů, kde ve vašem obýváku občas uložíte k přespání někoho z vašich přátel či příbuzných. Pokud je obývák oddělený, host má vždy svoje soukromí. U propojených místností vzniká nesoukromý prostor, ve kterém si třeba vzájemně budete lézt na nervy.
Jak postupovat při zařizování?
Problém může nastat také během zařizování obývací kuchyně. Oba prostory je nutné šikovně zařídit tak, aby spolu jednotlivé prvky a nábytek ladil. To se týká vhodného výběru dekorací, ale třeba i kuchyňské linky, jejíž dřevo (či barva) by měla ladit s nábytkem v obýváku apod.
Volit bychom měli i stejné nebo podobné osvětlení celé místnosti. Není příliš dobré volit jiný druh osvětlení pro kuchyň, jiný pro obývák a jiný zase do jídelny.
Optické oddělení
Kuchyně by měla být vždy od obývacího prostoru nějakým způsobem alespoň opticky oddělena. Za tímto účelem bývá budován např. bar nebo snížený strop ze sádrokartonu s bodovkami.
Pravdou je, že propojení obývací místnosti s kuchyní je stále in. Není však nutné být „in“ za každou cenu. Vždy je důležité zvážit vaší individuální situaci a zvolit pak to nejideálnější řešení.
Bydlení v podkroví
Zrekonstruovali jste půdní prostor nebo jste koupili podkrovní byt a nevíte, jak s ním správně naložit? Podkroví je především hodně specifický prostor, který vyžaduje užití trochu jiných materiálů a vybavení, než klasický byt. Jakým způsobem bychom při zařizování podkroví měli postupovat?
Rozdělení příček a stavební práce
Příčky a stěny v podkroví můžeme vytvořit jednak klasickým zděním pomocí malty a cihel, ale chceme-li se těmto pracím vyhnout, můžeme zvolit sádrokarton. K jeho ukotvení není třeba malty, jen speciálních kotvících prvků, profilů a spojek. Použít je můžeme jak na vytvoření příček, tak i podhledů. Materiál je lehký a relativně laciný (90 – 120,- Kč za formát 1,2 x 2 m). Manipulaci s ním zvládne každý zkušenější kutil. K řezání vám postačí ostřejší nůž, nejlépe kobercový. Oproti klasickým cihlám má sádrokarton drobnou nevýhodu v tom, že chcete-li na něj zavěsit těžší předměty, musíte v tomto místě provést vyztužení a předmět následně zavěsit pomocí speciálních hmoždinek do sádrokartonu. Dále také musíme rozlišovat mezi typy sádrokartonů. Existuje totiž klasický bílý, pak zelený do vlhkého prostředí, hodící se především do koupelen, a červený, nehořlavý.
Pro obložení šikmých částí podkroví můžeme použít dřevěných palubek. I s nimi zvládne manipulaci každý a interiér dostane rustikálnější ráz. Spojení je většinou na pero a drážku a konce jsou kryty lištami.
Podlaha v podkroví
Podkroví nevyžaduje žádný specifický druh podlah a volit tedy můžeme ze všech možných druhů. Do koupelny a na WC se samozřejmě hodí především keramická dlažba, popř. linoleum. Velmi oblíbeným druhem podlahy je plovoucí podlaha, která je jednak cenově dostupná a za druhé se lehce pokládá. Jednotlivé díly jsou do sebe zaklesnuty díky zámkovým profilům, takže nevznikají žádné spáry. Navíc se dřevěný vzhled podlah do podkroví víc jak hodí!
Zařízení podkrovního interiéru
Při zařizování podkroví se nám často budou stavět do cesty jeho konstrukční prvky. Řeč je samozřejmě o trámech, které tvoří podstatu každého podkroví. Během plánování je tedy třeba s nimi počítat a do interiéru je vhodně zakomponovat.
Trámy, které se vyskytují v takové výšce, že je nelze jednoduše podejít, lze využít jako polici pro knihy nebo nosný prvek ke kuchyňskému pultu apod. Využít je můžete třeba k zavěšení houpacích sítí v dětských pokojích apod.
Kromě trámů podkroví charakterizují také šikmé plochy střechy. Dohromady tyto dva prvky působí velmi romanticky a dokážeme-li využít i jejich praktické stránky, stává se bydlení v podkroví ideálem!
Praktickým využitím šikminy v podkroví je myšleno např. vytvoření úložného prostoru pomocí nové příčky, vedoucí od šikmého stropu k podlaze.
Nábytek a vybavení podkroví
Jak jsme si již řekli, podkroví je zcela specifický prostor, vyžadující si též specifický nábytek. Pro úsporu místa je dobré zvážit výrobu nábytku na míru. Příkladem jsou úložné skříně, jejichž strop a záda budou kopírovat šikmý tvar střechy.
Pokud místo příčky k šikmině postavíte skříňky, vybírejte takové, se kterými bude lehká manipulace při úklidu.
Výměna kuchyňských dvířek místo rekonstrukce kuchyně!
Výměna kuchyňských dvířek je vlastně levnější a o poznání jednodušší řešení, jak změnit vzhled vaší kuchyňské linky a neutrácet přitom spousty peněz za kompletní rekonstrukci. Vyplatí se zejména tehdy, jste-li se svou starou kuchyní v podstatě spokojení, korpus je zatím ještě kvalitní, ale dvířka jsou buď nemoderní nebo odsloužila.
Materiál
Coby materiál pro nová kuchyňská dvířka skvěle poslouží lamino desky, resp. foliovaná kuchyňská dvířka. Nejsou sice tak kvalitní jako dvířka z masivu, ale zato vyjdou levněji a nabízejí širokou škálu odstínů, barev a textur! Nemluvě o tom, že jsou v současné době velmi moderní! Cena za 1 m2 lamino desky vyjde asi na 1500 – 1800,-Kč, ovšem jde o průměrnou cenu. Ta konkrétní se vždy odvíjí od výrobce, povrchové úpravy apod.
Nejlevnější variantou jsou omývatelné tapety. Škála vzorů je pestrá a aplikace jednoduchá. Hlavní nevýhodou je však nízká odolnost vůči oděru a poškození.
Odolnější a o něco málo dražší variantou jsou umělé dýhy. Vybírat můžete z velkého množství vzorů, resp. textur.
Rozměry dvířek
Všechny kuchyňské linky mají většinou typizovaná dvířka se standardními rozměry. Pokud si na výměnu najmete firmu, určitě nebude mít s rozměry dvířek problém, a to ani tehdy, budou-li atypická. V případě kuchyňských dvířek na míru si o trochu víc připlatíte, ale nečekejte žádné závratné sumy.
S čím lze výměnu dvířek spojit?
Výměna kuchyňských dvířek bývá obvykle spojena s výměnou kuchyňské desky. I díky ní totiž vaše kuchyň získá nový vzhled!
Vyměnit můžete i některé spotřebiče, popř. pořídit si myčku či novou troubu. Co se týče rozvodů elektřiny, plynu a vody, v tom lepším případě vám budou vyhovovat ty staré, v tom horším je bude třeba vyměnit.
Jak výměna probíhá?
Jestliže jste se rozhodli kuchyň renovovat svépomocí, nemusíte se ničeho obávat. Tento druh výměny by měl teoreticky zvládnout každý zdatnější kutil!
Začít bychom měli demontáží starých dvířek, kterou provedeme snadno odšroubováním pantů. Lepší je postupovat od horních skříněk k těm dolním a nakonec se věnovat zásuvkám a lištám.
Nejdůležitější a nejnáročnější část výměny je přichycení nových pantů ke korpusu skříňky a k novým dvířkům. Potřebovat budete vrtačku a frézovací vrták potřebného průměru (nejčastěji to bývá 3,5 cm). Důležité je vše důkladně přeměřit!Pokud vrtačku nevlastníte a nechcete kupovat novou, protože už byste ji třeba nevyužili, stačí zadat vyvrtání otvorů jakémukoli truhláři.
Ještě před montáží dvířek je třeba vyvrtat si otvory pro úchytky.
Nasazení nových dvířek a připevnění úchytek už je pak závěrečnou prací celé výměny.
Pokud máte nakoupený materiál, pak vám kompletní výměna kuchyňských dvířek zabere přibližně 1 – 2 dny. V souvislosti s výměnou kuchyňských dvířek pamatujte na to, že demontáž starých a montáž nových dvířek není až tak složitá. Mnohem důležitější je si vše důkladně přeměřit a promyslet.
Bydlení ve stylu Provence
Duch francouzského venkova a sladká Provence si v poslední době našla obrovskou oblibu i u nás Čechů. Mnoho domácností se proměnilo na prosté místnosti venkovského stylu, provoněné sušenou levandulí a tymiánem. Řada kamenných i internetových obchodů se začala na věci ve stylu Provence specializovat, takže máte možnost zařídit si v provensálském stylu celý byt nebo jen některou z místností.
Jestliže i vás okouzlil jižní styl bydlení, máte dvě možnosti: nechat si poradit a nakupovat nové věci právě v obchodech, které se na tento styl zboží specializují, nebo si jednotlivé díly poshánět sami, např. ve starožitnictví, v bazarech a možná i zastavárnách a dát jim nový vzhled.
Charakter provensálského bydlení
Provensálské bydlení beze svou inspiraci především v přírodě samotné a v přírodních motivech. Barevnost není nijak výrazná, ale spíše přirozená, nenásilná. S přírodními materiály se můžete setkat např. u podlah z kamene či terakoty, u proutěných a ručně pletených košíků, slaměných rohoží, květin jak čerstvých tak sušených atd. Ubrusy na jídelních stolech jsou zdobeny ručním vyšíváním, nábytek je vyroben z masivního dřeva a oprýskaný lak na něm teprve dodává tu pravou patinu.
Řekneme-li „Provence“, vybaví se nám určitě v první řadě rozkvetlou levandulí pokrytá louka s osamělou stavbou z tesaného kamene a okenicemi. Provensálský styl se opírá o tradice a přírodu. Celkově tak bydlení v tomto stylu působí uklidňujícím dojmem, odbourává stres a nevyvolává žádné napětí.
Cenově dostupné materiály
Pravdou je, že v českých bytech převládá nábytek z lamina s lesklým povrchem a kovovými doplňky. Tento styl je jednak moderní a navíc cenově dostupný. Vše, co se nějakým způsobem vymyká standardním výrobkům, vás přijde na větší peníze, tedy i vybavení v provensálském stylu.
Možností je kupovat nábytek a doplňky do interiéru v bazarech a starožitnostech. Je samozřejmě malá pravděpodobnost, že narazíte na kus nábytku, který už není třeba opravit a zrestaurovat.
Nábytek ve stylu Provence
Pokud si chcete zařídit bydlení ve stylu Provence, zapomeňte na skříně z lamina a dřevotřískové postele! Nábytek ve stylu Provence je z masivu, nejčastěji dubový ponechaný přírodní nebo natřený na bílo. Ve starožitnostech nemusíte nutně shánět dva stejné kusy skříní! Stačí držet se jednoho stylu a ladit spíše doplňky.
Postel do ložnice nemusí být nutně dubová! Skvěle se hodí kov v černém či bílém provedení.
Výmalba
Výmalba v provensálském stylu bývá většinou prostá bílá, popř. ve světlých odstínech pastelových barev, např. levandulová, světle modrá, béžová apod. Bát se nemusíte květinových motivů či starých obrazů s originálním či imitovaným zašlým rámem.
Kuchyně v provensálském hávu
Samostatnou kapitolu v rámci tématu bydlení v Provence jistě tvoří kuchyně. Kuchyňská linka také bývá z masivního dřeva, s kovovými úchytkami a jednoduchým řezbářským zdobením. Materiálem bývá nejčastěji také dub, nejlépe natřený bíle. Celkový vzhled má venkovský, rustikální nádech.
Bytové textilie
Právě bytové textilie dodávají provensálskému stylu domáckou atmosféru! Zapomenout byste určitě neměli na ručně šité podsedáky na židlích, na závěsy, přehozy a polštářky. Skvělým doplňkem bude třeba i patchworkový přehoz na postel.
Věřte, že o něco větší pořizovací náklady na vybavení bytu ve stylu Provence se vám mnohonásobně vrátí v nebývalé originalitě a romantičnosti vašeho interiéru, do kterého se vždy budete rádi vracet.
Plastová či dřevěná okna
Hned na začátek si přiznejme, že stanovit obecný ideál oken zkrátka nelze. Jak plastová,tak dřevěná okna mají své pro a proti a každému z nás proto vyhovuje něco jiného, upřednostňuje jiné kvality nebo je pro něj směrodatná nízká cena apod. Následující článek se vám pokusí shrnout hlavní vlastnosti obou typů oken a pomůže stanovit ideální řešení právě pro vás.
Dřevěná okna
Starší generace si možná pod pojmem dřevěná okna vybaví výplně nehezkého vzhledu s oprýskanou barvou, které propouštěly chlad a vlhkost. Není třeba se ničeho obávat, protože současná dřevěná eurookna mají s těmi starými společný snad jen materiál a název.
Dřevěná eurookna mají propracovanou konstrukci, aby se zamezilo všem nežádoucím vlastnostem, které dřevo může vykazovat. Díky lepení několika vrstev dřeva se pak okno nekroutí a téměř nepracuje. Stejně jako starší dřevěná okna, vyrábějí se i ta moderní především ze smrknu a borovice.
Výhodou eurooken oproti plastovým oknům jsou bohatší barevné variace a především příjemná textura dřeva, coby přírodního materiálu, který nám dává možnost jej lakovat, mořit, barvit atd.
Naopak v nevýhodě jsou dřevěná okna ve srovnání s plastovými v tom, že dřevo je prakticky „živý“ materiál, a i přes veškeré technologie stále pracuje. Krom toho také nemůžeme říci, že by mělo barevnou stálost.
V kování a sklech jsou dřevěná okna s těmi plastovými takřka srovnatelná. U obou typů se setkáváme s dvojitým či trojitým sklem, přičemž prostor mezi skly je vyplněn argonem, díky němuž se meziprostor nerosí a nesráží se v něm vlhkost. Také tepelně-izolační vlastnosti jsou srovnatelné s plastovými okny.
Pokud žijete v domě či novém bytě náchylném na vlhkost a plíseň, pak pořízení dřevěných oken pořádně zvažte. Právě ony jsou na tyto škůdce mnohem háklivější než plast.
Plastová okna
Po plastových oknech sáhne pravděpodobně především ten, u koho rozhoduje nízká cena. Jsou totiž o poznání levnější, než okna dřevěná, ovšem není to jediná jejich přednost. Mezi dalšími vyjmenujme např. tepelnou nepropustnost nebo barevnou stálost.
Plastová okna jsou komorová, nejčastěji mají 5 – 7 komor, přičemž větší počet komor zaručuje vyšší tepelnou nepropustnost.
Pevnost plastovým oknům dodává ocelová výztuha uvnitř rámu.
Dá se říci, že dřevěná eurookna nabízejí více variací povrchových úprav, ale plastová okna za nimi nijak výrazně nezaostávají. Vyrábí se totiž s tlakem vlisovanou fólií třeba i s texturou imitující dřevo. Nejčastěji užívaná jsou plastová okna v bílé barvě.
Plastová okna nejsou tolik náročná na držbu a navíc jsou odolnější vůči mechanickému poškození ve srovnání s okny dřevěnými.
Také u plastových oken jsou vsazena buď dvojskla nebo trojskla, vyplněná argonem proti srážení vlhkosti.
Srovnání
V něčem se plastová okna s dřevěnými shodují, ale v lecčems se liší. U dřevěných oken je vyšší cena vyvážena tradičním materiálem a o něco delší životností, konkrétně pak v průměru o 5 – 10 let. Nedají se však použít do zátěžových prostor, kde hrozí plíseň, dřevokazné houby a červotoči. Plastová okna jsou zase barevně stálá, nekroutí se a nejsou tolik náchylná na poškození, nemluvě o nižší ceně.
Patro v bytě aneb kam všude lze umístit postel
Přiznejme si, že klasické byty nás prostorově tak trochu omezují. Prostor v nich je předem stanoven a nám nezbývá, než se přizpůsobit. Zařizování bytu ale v posledních letech dostalo novou podobu, a sice budování pater, resp. patra, sloužícího nejčastěji k umístění postele.
Průměrná místnost v klasickém bytě má výměr asi 5 x 5 m2. Jen klasické dvou-lůžko vám z nich zabere 4m2, a to navíc musíte počítat s přístupovou uličkou. Podtrženo, sečteno, postel zkrátka zabírá spoustu místa. Pokud máte v bytě vysoké stropy, není nad čím váhat! Ideálním řešením je totiž umístit postel do patra.
Ještě před samotnou realizací je však třeba si uvědomit, jak velkou postel v patře chceme, a tomu všechno přizpůsobit, tedy plochu patra i přístupové schodiště. Pokud v patře hodláte umístit místo postele např. křesla nebo knihovnu, měli byste propočítat zatížení a patro pak dostatečně upevnit.
Využití patra pro jiné účely než k umístění postele mohou praktikovat majitelé bytu s nižšími místnostmi. V nich lze využít např. předsíň, v níž můžete zbudovat nižší patro coby úložný prostor.
Schody a přístupové konstrukce
Nejvhodnější přístupovou konstrukcí jsou samozřejmě schody. Konkrétní typ schodů je třeba vybrat v závislosti na dispozici, prostoru, vybavení apod. V každém případě by však měly splňoval požadavek pohodlného a bezpečného výstupu a sestupu.
Volit můžete buď mezi pevnými nebo skládacími (popř. posuvnými) schody. Také plocha schodů se však dá využít! Mohou mít třeba podobu vedle sebe vzestupně seřazených knihovniček.
Zábradlí
Zábradlí samozřejmě nutné není, ale na škodu určitě také ne, zvlášť když budou patro využívat malé děti. Navíc z něj lze díky neomezeným možnostem vytvořit skvělý estetický prvek!
Osvětlení patra
Právě osvětlení je u patra v bytě dost důležitý faktor! Pamatovat bychom na něj měli ještě před samotnou realizací patra. Osvětleno by mělo totiž být jak patro, tak i schodiště, přičemž nejlepším řešením je samozřejmě umístění vypínačů tak, aby se na něm dalo rozsvítit přímo na patře i mimo něj.
Starší elektroinstalace s patrem pravděpodobně nepočítala, a pokud ji nechceme celou předělávat, měli bychom tento problém vyřešit alespoň pomocí lampiček a prodlužovaček, které je pak nejlepší nějakou šikovnou formou zakrýt či připevnit do koutů místnosti apod.
Materiál pro konstrukci patra
Coby materiál pro stavbu patra v bytě bývá nejčastěji využíváno dřevo. Z hlediska estetiky je vynikajícím řešením a navíc má pro toto využití dobré vlastnosti. Nosnými prvky jsou většinou hranoly o průřezu 10 x 10 cm a víc.
Použít můžete také kovové svařené či sešroubované profily. Protože estetika těchto prvků není zrovna silná stránka, můžete je následně skrýt pomocí sádrokartonů a vytvořit tak jakýsi podhled a dojem falešného stropu s bodovými světly.
Výhody a nevýhody
Obrovskou výhodou postele umístěné v patře je samozřejmě úspora místa pod ním. To můžete využít např. k umístění sedací soupravy, pracovny či knihoven. Využít se navíc dá i samotné schodiště vedoucí na patro, které lze zkonstruovat coby knihovnu, úložné skříňky či šatní skříň.
Další výhodou tohoto řešení je, že peřiny můžete nepřetržitě větrat bez nutnosti ustlávání. Peřinám to prospěje a vy se nebudete muset zabývat stlaním.
Nevýhodou však je vyšší teplota v místech pod stropem místnosti, ovšem nejedná se o neřešitelný problém. Stačí pořídit klimatizaci nebo vhodně větrat.
Kouzlo i praktičnost vestavěných skříní
Vestavěné skříně se stávají stále oblíbenější součástí našeho bydlení, především pak bytů, kde je prostor o něco omezenější než v případě rodinných domů. Tento moderní prvek využije místo do posledního centimetru, a tak je mimořádně praktický a navíc díky moderním materiálům a jejich kombinaci splňuje i estetické hledisko.
S firmou nebo svépomocí?
Díky oblíbenosti vestavěných skříní nabízí současný trh velké množství firem, které se jejich výrobou zabývají. Pokud máte tu možnost, navštivte jich více a nechte si udělat cenovou nabídku, podívejte se na vzorové skříně, vyberte si z vystavených vzorků výplní apod. Solidní firma by se vám měla snažit vyjít vstříc a snažit se splnit vaše individuální požadavky. Výhodou sestavení vestavné skříně firmou je rychlost! Samotné sestavení trvá některým firmám i pouhý jeden den, a to i v případě složitějších kousků!
Vestavěnou skříň si samozřejmě můžete vyrobit i sami. Cenově vás tato varianta vyjde levněji, ale dá vám mnoho práce. Vše musíte dokonale proměřit, nakoupit materiál, sestavit, upevnit…samozřejmě musíte být zdatný kutil. Jestliže se ale do sestrojení vestavěné skříně pustíte sami, je možné, že se dostanete i na poloviční cenu než jakou vám nabídla firma.
Materiál
Pro výrobu vestavných skříní bývají nejčastěji používány laminátové desky, překližky, sololit apod., tedy cenově dostupné materiály. Masiv a desky opatřené dýhou jsou samozřejmě dražší, než desky laminové. Ty ale zase nabízejí bohatší škálu povrchových úprav, třeba jen v jedné barvě, lesklé, matné, atd.
Pokud se svou skříň rozhodnete opatřit posuvnými dveřmi, které taktéž šetří místo, použijete s největší pravděpodobností hliníkové profily. Výplně dveří bývají potom buď ze skla, nebo z praktičtějšího plexiskla, které se při rozbití lépe nahrazuje a navíc je lehčí. Chcete-li opticky zvětšit prostor místnosti, posuvné dveře vestavěné skříně vám k tomu dávají skvělou příležitost! Je totiž možné je opatřit zrcadly nebo lesklými fóliemi.
Vnitřní uspořádání
Je mnohdy s podivem, kolik místa získáte díky promyšlenému uspořádání vestavěné skříně a výběrem vhodných doplňků! Místo klasických polic můžete využít různých vyklápěcích či otočných dílů, např. nedovoluje-li vám prostor ve vašem bytě zhotovit vestavnou skříň o klasické hloubce, a tak se vám do ní nevejdou ramínka umístěná na šatní tyči, můžete jí nahradit výsuvným mechanismem, na který jdou ramínka navěsit čelem k pohledové straně!
Novinkou na trhu jsou výklopné šatní tyče, které umožňují skládat oblečení ve více patrech nad sebou. Díky tomuto systému není třeba používat domácí schůdky či žebřík, abyste se dostali k oblečení v nejvrchnějších patrech.
Police také můžete rozmístit přesně podle účelu, např. k uložení žehlícího prkna, žebříku či vysavače.
Umístění vestavěné skříně
Nejideálnější místnost pro umístění vestavěné skříně je zpravidla předsíň. Pokud vám to její prostor umožňuje, největší odkládací plochy umístěte právě sem! Vestavěnou skříň můžete navíc pěkně zkombinovat s věšákem, botníkem, odkládací plochou nebo sedátkem.
Vestavené skříně můžete použít i v jednotlivých místnostech, především samozřejmě v ložnici a dětském pokoji, přestože se sem víc hodí drobnější komody. Na druhou stranu je ale lepší využít volné místo k vestavěné skříni, která bude sahat až ke stropu a navíc bude zkombinovaná např. s knihovnou, než do prostoru postavit komodu na pár osobních věcí, která tam bude akorát překážet.
Praktičnost je zkrátka jednou z hlavních výhod vestavěných skříní. Pokud navíc materiály na její výrobu vhodně zkombinujete, esteticky zpříjemní vzezření vašeho bytu a bude tvořit designový doplněk vašeho interiéru!
Jakým materiálem zateplit dům
Zima je v plném proudu a vy sledujete, jak vám přes fasádu uniká drahocenné teplo. Na jaře se chcete pustit do zateplování domu. Jaký materiál ale pro zateplení zvolit? Jaké jsou výhody polystyrenu, minerální vaty nebo ryze přírodních materiálů?
Tepelně-izolačních materiálů je na trhu celá řada. Každý se vyznačuje jinými vlastnostmi. Některé z nich jsou vhodné pro novostavby, jiné se lépe snesou se staršími domy nebo alternativními stavbami. Klíčové jsou samozřejmě izolační vlastnosti, tedy schopnost materiálu izolovat teplo.
Co sledovat při výběru izolace?
Klíčovým údajem při výběru tepelné izolace je součinitel tepelné vodivosti. Tento údaj vyjadřuje množství tepelné energie, kterou materiál propustí, a označuje se písmenem λ – lambda. Dalším důležitým údajem je difúzní odpor, který ukazuje schopnost izolace propouštět vodní páru, což je důležité především při zateplování starších domů, které často bojují s vyšší vlhkostí.
Polystyren – nízká cena
K oblíbeným izolačním materiálům patří polystyren. Jeho výhodou je nízká cena. Metr čtvereční této izolace je možné pořídit za cca 1 000 korun. Co se týká tloušťky, postačující bývá asi 10 cm polystyrenu. K výhodám této izolace patří také nenáročná aplikace.
Polystyren ovšem hůře propouští páru a vlhkost, proto není některými odborníky doporučován pro izolaci starších domů. Ve stěnách se pak totiž více drží vlhkost, která pochopitelně podporuje tvorbu plísní. Obecně platí, že pro aplikaci izolace z polystyrenu je vhodné nejprve připravit kvalitní hydroizolaci.
Prodyšná izolace
Oblíbenou alternativou polystyrenu je minerální vata. Ta je charakterizovaná jako prodyšná izolace, která umožňuje odvod vlhkosti ze stěn domu. Nevýhodou je ovšem složitější aplikace, která vyžaduje odborný postup.
K dalším alternativám patří tzv. provětrávaná fasáda, která – jak už název napovídá – odvětrává vlhkost z domu. Její výhodou jsou výborné izolační vlastnosti. Při aplikaci provětrávané fasády je ovšem třeba vyřídit si stavební povolení.
Ovčí vlna nebo konopí jako izolace
Postupně s tím, jak jsou i ve stavebnictví prosazovány principy udržitelného vývoje a ekologie, vracíme se k tradičním izolačním materiálům, jako je sláma, ovčí vlna nebo konopí. Jde o ryze přírodní izolace s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi.
Přírodní izolace bývají aplikovány především na nízkoenergetických domech nebo alternativních stavbách stavěných tradiční technikou (například roubenky, sruby apod.). Jistou nevýhodou může být cena přírodní tepelné izolace (odvíjí se např. od množství slámy na trhu) nebo vyšší riziko napadení různými škůdci. Vůči tomu je ovšem možné bránit se vhodnou ochranou (nástřik apod.).
Podlaha: Je lepší koberec, dřevo nebo marmoleum?
Podlaha je základ každého domu nebo bytu. Udává prvotní styl interiéru, ale hlavně plní funkci izolace, a to tepelné i hlukové. Rekonstruujete nebo stavíte a přemýšlíte nad tím, jakou podlahu zvolit? Každá místnost vyžaduje své – jiné nároky musí splňovat podlaha v kuchyni, jiné v obýváku. Jaká podlaha je nejlepší? Hodí se pro vás koberec, dřevo, marmoleum, PVC nebo plovoucí podlaha?
Každá podlahová krytina má samozřejmě své výhody a nevýhody. Ještě před výběrem podlahy bychom si proto měli ujasnit svá očekávání a preference a pochopitelně zvážit i svůj rodinný rozpočet. Na druhou stranu, i při nákupu podlah platí staré dobré rčení „nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci“. Přece jen podlahu pořizujeme na několik let. A není od věci zamyslet se nad tím, že kvalitní dřevěné podlahy, které jsou vhodně udržované, přetrvají generace.
Dřevěná podlaha
Začněme tedy rovnou u dřeva. Nespornou výhodou je, že jde o přírodní materiál s dlouhou životností. Dřevo je ekologické, zdravotně nezávadné a člověk se jím obklopuje od nepaměti. Dřevěná podlaha je stylové, dodá interiéru na útulnosti. Navíc dřevo patří k dobrým tepelným i hlukovým izolantům a nezadržuje v sobě prach. Zdá se, že je to ideální kandidát na nejvhodnější podlahu do našich domovů.
Je ovšem třeba dodat i některé nevýhody – dřevo se hůře udržuje, čas od času je vhodné klasickou dřevěnou podlahu vydrhnout starou metodou, tedy pomocí mýdla, horké vody a kartáče. Počítejte také s vyšší pořizovací cenou. Tu vám ovšem vykompenzuje dlouhá životnost, kterou jsme zmínili na úvodu.
Laminát aneb plovoucí podlaha
Plovoucí podlahy patří stále k oblíbeným krytinám. Jsou levné, snadno se pokládají (kutilové to zvládnou svépomocí) a v neposlední řadě i dobře vypadají. Vybrat se můžete z nepřeberné škály dekorů – od imitací dřeva až po poněkud futuristický vzhled.
K nevýhodám laminátových podlah patří ovšem horší tepelné i hlukové izolační vlastnosti. Jinak řečeno, může vám být od plovoucí podlahy zima, a pokud ji pořídíte dětem do pokoje, mohou si brzy sousedi stěžovat. Tyto nevýhody lze zmírnit položením izolační vrstvy pod podlahu nebo pořízením lamety s protihlukovou podložkou.
Marmoleum versus PVC
Lino, linoleum nebo PVC – máte je spojené s ošklivou otrhanou podlahou někde v nemocnici? Dávno jsou pryč doby, kdy na trhu byly dva tři vzorky lina. Dnes se k PVC opět vracíme z několika důvodů – je k dostání v řadě dekorů, snadno se udržuje i pokládá, je levné.
Pokud máte k linu přece jen vnitřní odpor, zkuste sáhnout po marmoleu. Jde o podlahu vyrobenou z přírodních materiálů, která se podobá linu. Snadno se proto udržuje, velmi dobře izoluje, je teplá a pohodlná. Počítejte ale s tím, že sáhnete hlouběji do kapsy než v případě lina.
Podlaha podle místnosti
Typ podlahové krytiny vybírejte také s ohledem na využití konkrétní místnosti.
Kuchyně – je vhodná odolná podlaha s dobrou nosností a snadnou údržbou. To jsou například dlaždice, tvrdší plovoucí podlaha nebo kvalitní lino či marmoleum.
- Obývací pokoj – důraz je zde kladen na vzhled a vytváření tepelné pohody. Vhodné je proto dřevo doplněné menšími koberečky.
- Ložnice – použít můžete například lino, dřevo nebo marmoleum.
- Chodba – stejně jako v kuchyni je třeba především snadná údržba. Hodí se proto lino, marmoleum nebo dlaždice.
Jak vybrat krbová kamna
Praskající oheň v kamnech dokáže vykouzlit skvělou rodinnou pohodu. Navíc dřevo patří dlouhodobě k nejlevnějším topivům a je ekologické. I to jsou důvody, proč stále více rodin sahá po krbových kamnech, která dokážou vytopit rodinný domek.
Aby nám bylo skutečně teplo, je třeba vybrat správný výkon kamen (udávaný v kW). Ten se odvíjí od tzv. tepelné ztráty domu. Zajištění skutečné tepelné pohody není možné bez konzultace s odborníkem nebo alespoň s využitím některých webových kalkulátorů.
Co zvažovat při volbě výkonu kamen
- tepelná ztráta vytápěného objektu
- velikost vytápěného prostoru, resp. objem v m3
- tolerance je plus mínus 1 kW
Příklad výpočtu výkonu kamen
Nejprve si spočítejte objem prostoru, který chcete vytápět. V našem příkladu budeme uvažovat prostor o 150 m3. Platí přitom, že 1 kW výkonu vytopí asi 20 m3 prostoru v případě nezatepleného domu, resp. 40 m3 v případě novostavby.
- Starší nezateplený dům o vytápěném prostoru 150 m3 potřebuje výkon kamen 7,5 kW (150 : 20).
- Novostavba o vytápěném prostoru 150 m3 potřebuje výkon kamen cca 4 kW (150 : 40).
Proč je výběr výkonu krbových kamen tak důležitý? Pokud bude výkon příliš nízký, nikdy dům dostatečně nevytopíte. Častěji se však setkáváme s předimenzováním výkonu kamen, což vede k omezení vytápění a často také k dehtování kamen.
Krbová kamna a jejich plášť
Při výběru kamen zvažujte také jejich materiál. Oblíbená je stále litina například v kombinaci s dlaždicemi. Při popisu kamen se rovněž setkáte s pojmy jednoplášťová a dvouplášťová. Kamna s jedním pláštěm vypouští (sálají) teplo zejména do místnosti, ve které jsou umístěna. Naopak dvouplášťová kamna jsou určena pro vytápění více místností.
To je možné díky tzv. tepelnému výměníku. Ten prostřednictvím teplonosného média, které koluje v trubkách, přenáší teplo do radiátorů v ostatních místnostech. Teplo může být přenášeno buď vodou, nebo vzduchem. Jde o komfortní vytápění, které dokáže zajistit tepelnou pohodu, pokud je otopný systém dobře proveden (nepodceňujte proto odbornou
montáž).
Kam patří krbová kamna?
Krbová kamna dokážou skvěle zapadnout do interiéru a vykouzlit pohodovou atmosféru. I proto jsou vyráběny s průhledem, který umožňuje pohled na hořící dřevo. Samozřejmě je ale třeba počítat s jejich pravidelnou údržbou, jako je mytí skla, vynášení popelu apod. Trocha námahy spojená s úklidem i nanošením dřeva za to ale stojí.